K dalšímu růstu inflace nejvíce přispěly výdaje za bydlení, benzin a jídlo. Ve srovnání s předchozím měsícem se ceny zvýšily o jedno procento. Index energií vzrostl v květnu meziročně o 34,6 procenta, což je nejvýraznější nárůst od září 2005. Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavější ceny potravin a energií, v květnu meziročně stoupla o šest procent. V dubnu její růst činil 6,2 procenta.

Analytici v průměru očekávali, že míra inflace zůstane na 8,3 procenta, a že tedy dubnová hodnota bude znamenat vrchol. U meziměsíčního srovnání počítali s růstem o 0,7 procenta.

K růstu cen potravin silně přispívají dopady ruské invaze na Ukrajinu, vliv ale měly také protipandemické uzávěry v Číně, které narušují globální dodavatelské řetězce. Index cen potravin se v květnu meziročně zvýšil o 10,1 procenta, což je první nárůst o více než deset procent od března 1981.

Vysoké byly minulý měsíc ve Spojených státech i ceny služeb - nájmy, ubytování v hotelech a cestování letadlem. Někteří analytici očekávali, že inflaci pomůže ochladit přesun výdajů ze zboží do služeb. Napjatá situace na trhu práce však tlačí na zvyšování mezd, což přispívá k růstu cen za služby.

Vývoj inflace podle agentury Reuters naznačuje, že americká centrální banka (Fed) bude do září pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb o půl procentního bodu. Nejbližší zasedání měnového výboru Fedu se koná příští středu a očekává se, že Fed zvýší úrokové sazby o půl procentního bodu i v červenci.

Od března už Fed zvýšil základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu. Poslední zvýšení o půl procentního bodu do rozmezí 0,75 procenta až jedno procento bylo nejvyšší za posledních 22 let.

"Pokračující silná měsíční inflace by mohla naznačovat, že Fed jednoznačněji směřuje k dalšímu zvyšování základních sazeb o půl procentního bodu nebo více, dokud reálná inflace přesvědčivě nezpomalí," uvedla ekonomka Veronica Clarková z banky Citigroup.