Michl: Základní úroková sazba je už na úrovni, která tlumí hospodářskou aktivitu

Michl upozornil, že měnová politika ovlivňuje ekonomickou aktivitu s více než ročním zpožděním. "Ekonomicky nesprávný přístup zvyšovat sazby, dokud se nákladová inflace neotočí, vede k přestřelení. Výsledná recese bude hlubší, než je nezbytně nutné," řekl.

ČNB ještě pod vedením bývalého guvernéra Jiřího Rusnoka v prvním pololetí razantně zvyšovala úrokové sazby až na sedm procent. Po obměně bankovní rady od letošního července v ní převládli odpůrci dalšího zpřísňování měnové politiky. Viceguvernérka Eva Zamrazilová po listopadovém zasedání rady uvedla, že ekonomický model banky by sice vyžadoval další růst sazeb, vzhledem k malému dopadu na inflační cíl a velkému dopadu na hospodářský výkon ale většina rady rozhodla o ponechání sazeb.

ČNB předpokládá v příštím roce zpomalování meziroční inflace na jednocifernou hodnotu. Podle údajů Českého statistického úřadu meziroční inflace v říjnu zpomalila na 15,1 procenta ze zářijových 18 procent, kdy byla nejvyšší od prosince 1993. Podle ČNB by inflace v první polovině roku 2024 měla dosáhnout dvouprocentního cíle centrální banky. Michl dnes ale upozornil, že nepředpokládá návrat k extrémně nízkým úrokům pod úrovní jednoho procenta.

"Měnová politika by v příštích šesti letech měla být relativně přísnější, respektive úroky relativně vyšší, než tomu bylo šest, deset let před covidem. Potřebujeme motivovat lidi, firmy, ale i vládu ke spoření. Jedině tak bude méně dluhů," řekl guvernér ČNB. Omezení dluhů by snížilo inflační tlaky a vyšší spoření vytvořilo kapitál pro budoucí investice.

Michl zopakoval, že pro snížení inflace je důležitá i zodpovědná fiskální politika. Vláda se podle něj musí snažit o omezování zadlužování. "Pokud centrální banka zvýší sazby, vyvolá to recesi, kterou se snaží uvolněná fiskální politika lidem v nárokové ekonomice kompenzovat, což zase inflaci přiživí," varoval.

Chce také, aby lidé spořili, aby se hromadil kapitál na investice. "Když je méně dluhů, neroztáčí se pak příliš množství peněz v ekonomice, podstatná to podmínka pro snížení inflace. A v konečném důsledku by taková ekonomika měla lákat přímé zahraniční investice a mělo by se v ní dařit exportu. Výsledkem pak bude silná koruna," uzavřel přednášku Michl.

V následné diskusi pak guvernér ČNB řekl, že by rád vrátil korunu ke konvergenčnímu trendu vůči euru, tedy k trendu posilování vůči euru. Ten skončil v roce 2008, k hodnotě 23 korun za euro se od té doby kurz nepřiblížil. Jedna z otázek směřovala také ke zdravému růstu mezd v době vysoké inflace. "Činy jsou víc než slova. Proto jsme se s našimi odbory dohodli, za což jim velmi děkuji, že příští rok poroste průměrná nominální mzda v ČNB o 4,5 procenta. To je pro mě poselství pro celou ekonomiku, růst mezd by měl být pod pět procent," uvedl Michl.

ČNB podle dřívějšího odhadu čeká příští rok kurz koruny na průměrných 24,80 Kč/EUR. V úterý koruna k euru mírně oslabila na 24,37 Kč/EUR. V posledních dnech se česká měna drží poblíž spodní hrany pásma 24,23 až 24,70 CZK/EUR, ve kterém se pohybuje zhruba od poloviny července. Podle názoru některých analytiků koruna nyní pozvolna slábne, když ji předtím na silnějších úrovních udržovaly intervence centrální banky.

Témata:  ČNB,  Aleš Michl