Náhlý konec dodávek ruského plynu může vést v Německu k ekonomické krizi

Přerušení dodávek - ať už v důsledku rozhodnutí Evropské unie, nebo Ruska - by podle studie během prvních 12 měsíců vedlo k poklesu produkce v Německu v objemu 114 až 286 miliard eur (2,8 až 7,1 bilionu Kč). To by odpovídalo zhruba třem až osmi procentům hrubého domácí produktu (HDP).

Studie rovněž varuje, že hospodářský výkon Německa by se mohl snížit o další dvě až čtyři procenta v důsledku poklesu poptávky, za kterým by stály vysoké ceny energií. Podle autora studie Toma Krebse by náhlé přerušení dodávek ruského plynu mohlo způsobit podobnou recesi, jakou Německo zažilo v prvním roce pandemie covidu-19 či v době globální finanční krize před více než deseti lety.

"Mohlo by to také vést k ekonomické krizi, jakou (západní) Německo nezažilo od druhé světové války," uvedl Krebs. Upozornil také, že na zemním plynu je obzvlášť závislý chemický průmysl, výroba a zpracování kovů, potravinářství, papírnictví, strojírenství a výroba vozidel. "Pro tato odvětví je zemní plyn základním vstupním faktorem ve výrobním procesu a je obtížné ho nahradit," dodal.

Německá bankovní lobby BDB už minulý týden varovala, že německá ekonomika bude čelit hluboké recesi, pokud se zastaví dodávky ruského plynu a ropy. Institut DIW koncem března předpověděl, že německá ekonomika by v případě zastavení dodávek energií z Ruska mohla během následujících 18 měsíců klesnout až o tři procenta.

Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky, jejíž vývoz v březnu podle agentury CzechTrade meziročně vzrostl o 3,9 % na 388,1 miliardy korun. "Oproti roku 2021 firmy za první čtvrtletí vyvezly o 7,7 % více," konstatoval generální ředitel Radomil Doležal.

Německo je na hraně zavádění sankcí, obává se zastavení plynu

Německo se přiblížilo limitu v zavádění protiruských sankcí, další zpřísňování by roztočilo spirálu hospodářských problémů. Kritické by bylo obzvláště embargo na ruský plyn, na kterém je německé hospodářství prozatím kriticky závislé. Podle informací agentury Reuters se ale němečtí představitelé již připravují na náhlé zastavení dodávek ruského plynu včetně možného převzetí kontroly nad klíčovými společnostmi.

Ještě před ruskou invazí na Ukrajinu bylo Německo závislé z 55 procent spotřeby na plynu z Ruska. Během několika týdnů se ale podařilo podíl výrazně snížit a nyní podle německého ministra hospodářství Roberta Habecka činí 35 procent. Dalšího snížení chce dosáhnout výstavbou LNG terminálů a především podporou přechodu na obnovitelné a čisté energetické zdroje. Bez plynu z Ruska by se tak Berlín mohl obejít v roce 2024.

Německo se ale obává rychlého odpojení od ruského plynu, který je nezbytný pro německý ocelářský a automobilový průmysl nebo výrobu plastů, proto nepodporuje možné embargo na tuto surovinu. V případě uvalení sankcí na uhlí a ropu z Ruska je ale vstřícné, což je důsledkem připravenosti se bez těchto dodávek již nyní obejít.

Rizikem ale může být zastavení plynu ze strany Ruska. Německo se tak na takovou hrozbu připravuje. Podle Reuters již existuje široký rámec a nyní se pracuje na podrobném postupu. Součástí toho jsou záruky a půjčky energetickým společnostem, aby se vyrovnaly s rostoucími cenami, ale také převzetí kontroly nad strategickými firmami. V této souvislosti se v Německu hovoří o možném znárodnění rafinerie v braniborském městě Schwedt, kterou ovládá ruská společnost Rosněfť. Tato rafinerie totiž zpracovává surovinu z Ruska, což je překážkou v nezávislosti na ruské ropě.

Německá vláda již v dubnu schválila právní úpravu, která by umožnila znárodňovat energetické firmy. Parlament bude o návrhu hlasovat tento týden ve čtvrtek. Opatření má být krajním řešením pro zajištění dodávek v případě nouze.

Témata:  Německo,  zemní plyn