Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německá inflace se v říjnu vyšplhala na 4,6 procenta

Ekonomika, ilustrační fotografie
Ekonomika, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu tento měsíc zrychlil na 4,6 procenta ze zářijových 4,1 procenta. Vyplývá to z předběžných údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie, které dnes zveřejnil spolkový statistický úřad. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň od ledna 1997, kdy se údaje harmonizované s metodikou EU začaly sledovat, píše agentura Reuters.

Růst spotřebitelských cen v Německu byl přitom o něco rychlejší, než očekávali analytici. Ti v anketě agentury Reuters říjnovou inflaci odhadovali v průměru na 4,5 procenta. Spotřebitelské ceny v Německu i v dalších zemích v poslední době tlačí vzhůru zdražující energie a problémy v dodavatelských řetězcích.

Inflace v Německu se v současnosti nachází výrazně nad cílovou úrovní Evropské centrální banky (ECB), která v červenci zvýšila inflační cíl pro střednědobý horizont na dvě procenta. Cíl je symetrický, což znamená, že odchylky směrem dolů i nahoru od cíle jsou stejně nežádoucí.

Německo je největší ekonomikou, kde se platí jednotnou evropskou měnou euro. Evropský statistický úřad Eurostat zveřejní rychlý odhad říjnového vývoje inflace v celé eurozóně v pátek. V září růst spotřebitelských cen v eurozóně zrychlil na 3,4 procenta ze srpnových tří procent.

Témata:  Německo ekonomika

Související

Aktuálně se děje

4. července 2025 18:07

Viceprezident Transněftu vypadl z okna. Jde o další podezřelé úmrtí

V Rusku došlo k dalšímu podezřelému úmrtí vysoce postavené osoby. Zemřel viceprezident státní společnosti Transněft Andrej Badalov. Podle dostupných informací vypadl z okna ve svém domě v prominentní moskevské čtvrti Rubljovka. Informoval o tom web Moscow Times

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Vláda, ilustrační fotografie.

Komentář

Česko hospodaří nejlépe za šest let, roli hraje několik faktorů. Příští rok to bude jiné

Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.