Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německá inflace se v říjnu vyšplhala na 4,6 procenta

Ekonomika, ilustrační fotografie
Ekonomika, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu tento měsíc zrychlil na 4,6 procenta ze zářijových 4,1 procenta. Vyplývá to z předběžných údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie, které dnes zveřejnil spolkový statistický úřad. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň od ledna 1997, kdy se údaje harmonizované s metodikou EU začaly sledovat, píše agentura Reuters.

Růst spotřebitelských cen v Německu byl přitom o něco rychlejší, než očekávali analytici. Ti v anketě agentury Reuters říjnovou inflaci odhadovali v průměru na 4,5 procenta. Spotřebitelské ceny v Německu i v dalších zemích v poslední době tlačí vzhůru zdražující energie a problémy v dodavatelských řetězcích.

Inflace v Německu se v současnosti nachází výrazně nad cílovou úrovní Evropské centrální banky (ECB), která v červenci zvýšila inflační cíl pro střednědobý horizont na dvě procenta. Cíl je symetrický, což znamená, že odchylky směrem dolů i nahoru od cíle jsou stejně nežádoucí.

Německo je největší ekonomikou, kde se platí jednotnou evropskou měnou euro. Evropský statistický úřad Eurostat zveřejní rychlý odhad říjnového vývoje inflace v celé eurozóně v pátek. V září růst spotřebitelských cen v eurozóně zrychlil na 3,4 procenta ze srpnových tří procent.

Témata:  Německo ekonomika

Související

Aktuálně se děje

16. března 2026 10:45

Jiřina Bohdalová promluvila o nesmrtelnosti. Lidi bude pořád obtěžovat

Český film asi nemá větší legendu. Jiřina Bohdalová za několik týdnů oslaví půlkulaté 95. narozeniny. Jednoho dne však přijde okamžik, kdy se s ní Česko bude loučit. Slavná herečka je nicméně přesvědčena, že má nesmrtelnost zajištěnou. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.