Německo dočasně přebírá kontrolu nad německou dceřinou firmou ruského Gazpromu

Správcem společnosti Gazprom Germania se stane německá agentura pro síťové služby Bundesnetzagentur (BNetzA). Ruský energetický gigant Gazprom v pátek oznámil, že ukončil svou účast v německé divizi. Ta má pobočky ve Švýcarsku, Británii a České republice. Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil.

"Jsme si vědomi odpovědnosti za bezpečné dodávky plynu, kterou s sebou tento úkol nese," konstatoval šéf agentury BNetzA Klaus Müller. "Naším cílem bude zajistit, aby společnost Gazprom Germania byla řízena v zájmu Německa a Evropy," dodal.

Agentura bude mít právo odvolávat vedoucí pracovníky, najímat nové zaměstnance a udávat směr vedení.

Německé ministerstvo hospodářství uvedlo, že cílem tohoto kroku bylo zabránit možnému převzetí společnosti Gazprom Germania ruskými společnostmi JSC Palmary a exportní divizí Gazpromu.

Podle resortu není jasné, kdo za těmito podniky stojí. Tím pádem by akvizice nebyla z právního hlediska přípustná, protože investoři pocházejí ze zemí mimo EU a jedná se o kritickou infrastrukturu.

Německý ministr financí Christian Lindner dnes odmítl embargo EU na dovoz ruského plynu. Rostoucí počet civilních obětí na Ukrajině zvyšuje tlak na sedmadvacítku, aby uvalila sankce na ruský energetický sektor, uvedla Reuters.

"Je jasné, že musíme co nejrychleji ukončit veškeré hospodářské vazby na Rusko. Musíme plánovat tvrdé sankce, ale plyn nelze v krátké době nahradit. Způsobili bychom tím větší škody sobě než jim," řekl Lindner.

Jak se bude vyvíjet ekonomika Ruska? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve stanovisku zaslaném redakci.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," tvrdí Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.

Témata:  Německo,  Gazprom,  zemní plyn