Moody’s zasáhla tvrdě: Francie a Slovensko přišly o rating. Historicky poprvé má Francie horší hodnocení než Česko, což je důsledkem politických otřesů v zemi, včetně vlivu Le Penové a Fica.
Francii jej – mimořádně, mimo svůj řádný rozvrh ratingových rozhodnutí – snižuje poprvé po více než devíti letech, Slovensku poprvé po bezmála třinácti letech. Vůbec poprvé v historii má tak dnes Francie horší celkové ratingové hodnocení než Česko. Eurozóna tak z jeho hlediska přestala být elitním klubem. Případným přijetím eura by tak na sebe nyní Česko vázalo více rizik.
V očích tří světově nejvýznamnějších agentur – tedy Moody’s a také Standard & Poor’s a Fitch Ratings – vykazuje nyní Francie sice stejnou ratingovou známku jako Česko. Ale Fitch jí navíc přisuzuje negativní ratingový výhled, zatímco Česku výhled stabilní. Ostatní dvě agentury mají za stabilní shodně výhled Francie i Česka. Francie tudíž nyní má opravdu celkově horší ratingové hodnocení než Česko.
Přitom v květnu 2004, kdy Česko vstupovalo do EU, čímž se zavázalo přijmout euro, měla Francie od všech tří agentur ještě nejlepší možnou ratingovou známku a Česko za ní hluboce zaostávalo. U Moody’s mělo tehdy o čtyři stupně horší známku než Francie, u Standard & Poor’s dokonce o šest a u Fitch taktéž o šest.
Za dobu svého členství EU tak Česko dnešním dnem stahuje na nulu původní, zprvu zdánlivě nedostižný „náskok“ Francie v rozsahu celkově šestnácti stupňů. Když uvážíme, že třeba právě Moody’s nyní Francii snižuje známku o jediný stupeň po dlouhých více než devíti letech, je zřejmé, že ratingové agentury změnami známek neplýtvají, o což významnější situaci tedy dnešní definitivní české stažení „náskoku“ Francie představuje. Česko jej navíc zvládlo bez přijetí eura, s korunou. Je ale hlavně nabíledni, že eurozóna se od doby, kdy se Česko zavázalo euro přijmout, dramatiky proměnila. Což by měla reflektovat i probíhající tuzemská debata o přijetí této jednotné měny.
Zhoršení ratingu Francie a Slovenska ze strany Moody’s bezprostředně odráží shodně rizikový vnitropolitický vývoj, který v obou zemích nastává v době, kdy se již potýkají s vysokým deficitem veřejných rozpočtů. Ve Francii situaci zásadně zhoršuje nedávný pád vlády premiéra Michela Barniera, zejména v režii strany Marine Le Penové. Nová francouzská vláda nyní bude zřejmě muset Le Penové a jejím spolustraníkům ustoupit, aby návrh státního rozpočtu na příští rok parlamentem vůbec prošel. Tlak na ozdravení veřejných financí tak bude ještě slabší než dosud, přičemž už se stávajícím návrhem Barnierovy vlády nebyli investoři – věřitelé Francie – příliš spokojeni.
Na Slovensku se k neutěšenému stavu veřejných financí podle Moody’s přidává rozsáhlá reforma vlády Roberta Fica v oblasti soudnictví a také v oblasti mediální, která prý má oslabit systém brzd a protivah v zemi, a dále tak zhoršit nepříznivý trend vývoje ukazatelů kvality její veřejné správy. Což následně může oslabit i snahu o potřebnou konsolidaci veřejných financí.
Témata: agentura Moody's, Francie, Slovensko
