Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Počet bezhotovostních transakcí do roku 2025 stoupne o 80 procent

Mastercard
Mastercard
Foto: Pixabay

Tempo růstu bezhotovostních plateb, které pandemie ještě urychlila, v následujících letech nezpomalí. Počet bezhotovostních transakcí se do roku 2025 zvýší o více než 80 procent. V roce 2030 se uskuteční třikrát více bezhotovostních transakcí než nyní. Vyplývá to z aktuální studie společnosti PwC. Nyní se ve světě uskuteční více než bilion bezhotovostních transakcí ročně.

V roce 2025 už to bude téměř 1,9 bilionu transakcí a v roce 2030 více jak tři biliony plateb. "Finanční svět prochází obrovskou transformací a v jejím středu jsou právě bezhotovostní platby. Stále větší roli při digitalizaci plateb přitom hrají nebankovní instituce, smartphony a nové způsoby plateb, jako jsou QR kódy nebo speciální mobilní peněženky a aplikace. To vše může vést až ke vzniku zcela bezhotovostní společnosti," uvedl vedoucí partner pro technologické poradenství PwC ČR Petr Ložek.

Nejrychlejší tempo růstu se přitom dá čekat v Asii a Pacifiku. To je pro bezhotovostní platby a nové technologie největší světový trh již nyní a tempo růstu tam nadále bude nejrychlejší. Ze současných zhruba 500 miliard bezhotovostních transakcí ročně se asijský trh dostane přes bilion v roce 2025 a téměř dva biliony v roce 2030. Pro srovnání, v Evropě je aktuálně provedeno kolem 230 miliard bezhotovostních plateb ročně, v roce 2025 to bude 375 miliard a v roce 2030 522 miliard.

S prudkým nárůstem bezhotovostních plateb se logicky velkým tématem stává i kyberbezpečnost a ochrana klientských dat. Pro banky a další finanční i nefinanční instituce jsou právě bezhotovostní platby hlavním zdrojem dat o chování klientů. "Platby generují zhruba 90 procent klientských dat, informací o tom, co klienti kupují, kde a jak často," upozornil Ložek.

Největšími hráči na trhu zůstanou i nadále banky. Už ale nebudou tím odvětvím, kterému rostou příjmy z bezhotovostních operací nejrychleji. Příjmy bank z platebních transakcí dosáhly loni 342 miliard dolarů, v roce 2030 to bude 561 miliard, tedy o 60 procent více. Příjmy u alternativních platebních metod, jako jsou fintechy, mobilní operátoři nebo maloobchodní řetězce, vzrostou čtyřnásobně na 313 miliard. Naopak postupně bude klesat význam karetních asociací i provozovatelů terminálů.

Rozvoj bezhotovostních transakcí půjde i nadále ruku v ruce s rozšířením smartphonů do dalších koutů světa, které budou nabízet jednoduché a pohodlné platební metody. V roce 2025 by globální rozšíření chytrých telefonů mělo dosáhnout 80 procent světové populace.

V počtu transakcí na člověka vládnou rozvinuté regiony severní Ameriky a Evropy. V Evropě průměrně dojde ke zhruba 250 platbám ročně, v roce 2030 to bude skoro 600 plateb. Nejvýraznější růst i po přepočtu na obyvatele čeká Asii, která se dostane ze současné stovky na trojnásobek.

Zájem o bezhotovostní platby roste i v ČR. Obyvatelé ČR loni uskutečnili 1,5 miliardy bezhotovostních plateb navázaných na platební karty (karty samotné a platby chytrými mobily, hodinkami, nálepkami apod.) v objemu téměř jeden bilion korun. Meziročně to bylo zhruba o 15 procent více.

Témata:  ekonomika platební karty

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.