Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Přerušení dodávek ruského plynu by uvrhlo německou ekonomiku do recese

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Úplné přerušení dodávek zemního plynu z Ruska by ve druhém pololetí mohlo snížit výkon německé ekonomiky o 12,7 procenta. Vyplývá to ze studie, kterou pro bavorskou hospodářskou asociaci vbw vypracoval institut Prognos. Podle hlavního ekonoma institutu Prognos Michaela Böhmera by tak německá ekonomika "sklouzla do hluboké recese", píše agentura DPA.

"Náhlý konec dovozu ruského plynu by měl rovněž výrazné dopady na pracovní sílu v Německu," uvedl podle agentury Reuters šéf vbw Bertram Brossardt. "Důsledky by celkově postihly zhruba 5,6 milionu pracovních míst," dodal.

Böhmer upozornil, že průmysl se na celkové spotřebě plynu v Německu podílí 36 procenty. Dodal, že bez ruských dodávek by měl průmysl k dispozici pouze polovinu dosavadního objemu plynu. Výroba elektřiny sice podle něj může zčásti přejít na jiné zdroje energie, pro některá odvětví, například chemický průmysl, je však plyn nepostradatelný.

Ruská státní plynárenská společnost Gazprom tento měsíc výrazně omezila dodávky plynovodem Nord Stream 1, který přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Gazprom opatření zdůvodňuje zpožděním při opravě kompresorových turbín německé společnosti Siemens Energy z Kanady. Německý ministr hospodářství Robert Habeck však omezení dodávek označil za politicky motivovaný krok, kterým se Rusko snaží vyvolat nejistotu a zvýšit ceny plynu. Německá vláda minulý týden kvůli problémům s dodávkami plynu z Ruska vyhlásila stav výstrahy, což je druhý varovný stupeň.

Témata:  zemní plyn Německo

Související

Aktuálně se děje

13. listopadu 2025 11:38

Konec zlatého dolu pro obce a města. Babišova vláda je chce připravit o peníze

Bez nutnosti zvyšovat daně, žádat o dotace či snižovat výdaje dokázaly některé české obce a města zlepšit své hospodaření. Stačí vhodně umístěný radar, důsledná administrativa a trochu trpělivosti. Pokuty za dopravní přestupky, zejména za překročení rychlosti, se totiž v některých městech staly stabilním a vítaným zdrojem příjmů – často výnosnějším než menší místní daně. Vznikající vláda však ve svém programovém prohlášení hlásá, že obcím výdělek z radarů uzme. Stal by se pak příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury. Obcím by zůstala pouze ta část výnosu z pokut, která pokrývá náklady, které s radary mají, jako je nájem či údržba.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy