reklama

Stát by podle firem měl vytvořit dlouhodobou koncepci pomoci. Průzkum také ukázal, že deset procent firem očekává propouštění.

"Díky snažení firem, přijatým protikrizovým opatřením a pozitivnímu vývoji na energetických trzích jsme se zatím vyvarovali krizové situace, která hrozila v loňském roce. Bez přispění této kombinace faktorů by předběžné ekonomické výsledky za rok 2022 a výsledky tohoto našeho šetření byly jiné. Firmy jsou ve svém výhledu nyní celkově trochu optimističtější, než byly ještě třeba na podzim. I nadále ale mají z dalšího ekonomického vývoje obavy. Ekonomika zpomaluje, řadě firem klesá ziskovost. Naději na růst podniky pochopitelně vidí, ale stále je brzdí řada nejistot a otazníků," řekl dnes viceprezident svazu Radek Špicar.

Z průzkumu svazu, který se uskutečnil letos od 12. do 25. ledna mezi 136 průmyslovými firmami, vyplynulo, že asi 39 procent podniků očekává pokles zisků. dalších šest procent firem předpokládá pokračování ztráty a sedm procent odhaduje, že v letošním roce propadne do ztráty. Naopak udržení pozic a zisku čeká asi třetina tuzemských podniků, 14 procent pak počítá i se zvýšením zisku. Situace se ovšem často liší, a to jak mezi firmami, tak i odvětvími.

Nejvýrazněji podle svazu fungování firem nyní ovlivňují ceny energie, zdražování surovin a materiálů, vysoká inflace a s tím spojené tlaky na růst mezd, nedostatek zaměstnanců či snížení domácí a zahraniční poptávky. To podle svazu limituje i možnost, aby firmy promítly zvýšené náklady do svých cen.

Průzkum také ukázal, že deset procent firem očekává, že v letošním roce bude muset propouštět. Většina firem se naopak snaží zaměstnance udržet z důvodu situace na trhu práce, který je podle Špicara chronicky nefunkční, jelikož je k dispozici několik stovek tisíc volných pracovních míst. Zaměstnavatele ví, že po odeznění krize a příchodu konjuktury by bylo velmi drahé nebo až nemožné získat zaměstnance zpět, pokud se nyní rozhodnou propouštět, dodal Špicar.

Na aktuální situaci na trhu plánují firmy podle průzkumu nejčastěji reagovat snižováním provozních nákladů nebo zdražováním produkce. Třetina podniků také hledá alternativní technická řešení. Firmy jsou také opatrnější v investicích, když 35 procent podle průzkumu omezí investice do svého rozvoje. Do energetických úspor plánuje letos investovat 59 procent firem a 39 procent podniků chce investovat do vlastních obnovitelných zdrojů energie.

Současná krize je podle firem důsledkem ruské invaze na Ukrajinu, přímé i nepřímé negativní dopady války v podobě například skokového nárůstu cen materiálu či energie dosud negativně ovlivnily podnikání dvou třetin firem. "Po koronavirové krizi se už firmy začaly pomalu nadechovat, ale s příchodem války se vše zaseklo. Ztížila se logistika a dostupnost některých surovin, raketově zdražila energie. Válka zkrátka celkově zbrzdila ekonomický růst a nakumulovala další bariéry, se kterými firmy od té doby musí bojovat. K tomu se podnikům začala snižovat poptávka a určité ochlazení je vidět i v očekáváních na nejbližší měsíce,“ podotkl Špicar.

Firmy by podle něj ocenily zejména dlouhodobou koncepci státu. "Ať už se jedná o podporu exportu na nové trhy, podporu aplikovaného výzkumu včetně vstřícného postoje finanční správy k daňovým odpočtům, rozjetí programů investiční podpory nebo obecně celkového zlepšení přístupu státu k podnikatelům,“ dodal Špicar.

Firmy jsou také proti případnému zvyšování daňové zátěže. Za určitých podmínek by s ním souhlasila pouze třetina podniků. Zároveň podle firem ale záleží na tom, jaké konkrétní daně by se vláda rozhodla zvýšit a jak moc.