Přiblížili jsme k zestátnění ČEZu? Akcie energetického giganta se během jediného dne propadly o 9 %

Ve středu představil vládní kabinet schválený návrh zákona, jehož cílem je upravit požadovaný počet hlasů akcionářů pro transformace obchodních společností a družstev.

Dříve bylo nutné získat souhlas 90 procent všech akcionářů, nyní by však mělo být pro úspěšné rozdělení firem dostatečné získání 75 procent hlasů akcionářů, kteří jsou přítomni na valné hromadě. Postačí přitom, pokud se valné hromady zúčastní akcionáři, kteří vlastní dvě třetiny základního kapitálu společnosti, což může být právě v případě společnosti ČEZ kámen úrazu.

Premiér Petr Fiala již v minulosti uvedl, že má vláda v plánu provést restrukturalizaci energetického giganta. Jednou z možných strategií, které vláda zvažuje, je rozdělení společnosti. Tento krok má za hlavní cíl umožnit státu získat plnou kontrolu nad energetickou infrastrukturou. Tento legislativní návrh však právě v případě ČEZu představuje významný krok směrem k možnosti státní regulace a kontroly nad klíčovou energetickou infrastrukturou. Krom toho by však jeho schválení mohlo mít značný dopad na budoucí podnikání a transformace firem v České republice obecně.

Tímto krokem jsme blíže k zestátnění ČEZu

Akcie ČEZ prošly poklesem již v minulých dnech, avšak včera došlo k mnohem dramatičtějšímu poklesu tržní hodnoty, když jen v průběhu včerejšího dne klesla jeho tržní kapitalizace o 46 miliard korun. Výrazné snížení jeho hodnoty ukazuje na značnou nestabilitu a nejistotu na trhu, kterou tento návrh zákona vyvolal.

Podle názoru odborníků je nový legislativní návrh více nakloněný vládě a jejím plánům v rámci největšího domácího energetického podniku, jelikož pro schválení restrukturalizace by nyní bylo nutné získat souhlas pouze od 75 procent akcionářů přítomných na valné hromadě. Vzhledem k tomu, že účast akcionářů na valných hromadách ČEZu obvykle nedosahuje více než 85 procent, mohl by stát, který vlastní 70 procent akcií, sám rozhodnout o přeměně společnosti, a to i proti vůli minoritních akcionářů.

Pokud by tento návrh zákona byl přijat, vláda by získala významný nástroj pro manipulaci s podnikovou strukturou ČEZu podle svých potřeb a zájmů. To by mohlo mít zásadní dopad na budoucí podobu tohoto klíčového energetického podniku a celkově na tuzemský energetický sektor.

Pokud by tento legislativní návrh prošel, vláda by mohla s využitím svého 70procentního podílu rozhodovat o budoucnosti společnosti. Stát by tak měl významnou pravomoc při rozhodování o možném rozdělení ČEZu, což by mohlo zásadně ovlivnit budoucí strukturu a strategii tohoto významného energetického podniku.

Jaké by mohly být důsledky pro minoritní akcionáře?

Pokud se vláda rozhodne pro rozdělení ČEZu, bude mít následně dvě možnosti. První, méně pravděpodobnou, by byl prodej kompletního podílu ve společnosti. Druhou možností pak je eliminace minoritních akcionářů. Klíčovou roli by v takové situaci samozřejmě hrály detaily potenciálních transakcí a obchodů. Stát by však v každém případě musel nabídnout minoritním akcionářům za odkup akcií určitou prémii.

Náklady na vyplacení minoritních akcionářů a přidaná prémie by přitom výrazně zatížily už tak napjatý státní rozpočet. Při ceně akcií 1 100 Kč za kus by se hodnota minoritního podílu pohybovala kolem 175 miliard Kč. K této částce by musela být připočítána ještě prémie a například v případě vytěsnění akcionářů u francouzské energetické společnosti EDF byla prémie stanovena na +50 procent. To by znamenalo, že celkové náklady na akvizici minoritních akcií by se vyšplhaly na cca 265 miliard Kč.

Proč vlastně oficiálně dochází ke změně stávající legislativy? Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka se návrh přizpůsobuje jak přijaté evropské směrnici, tak i poznatkům z reálné praxe. Ukázalo se, že u burzovně obchodovaných společností je kvůli rozptýlenému vlastnictví akcií téměř nemožné dosáhnout souhlasu 90 procent všech akcionářů pro realizaci přeměn společnosti. Nová pravidla jsou tedy navržena tak, aby umožnila efektivnější a pružnější restrukturalizaci těchto firem. Ve výsledku však novinka nejvíce hraje do karet současné vládě a jejím potenciálním plánům na restrukturalizaci ČEZu.

Témata:  ČEZ,  pr článek