Vysoká inflace podle ekonomů bude růst mezd znehodnocovat celý letošní rok, přičemž v druhém čtvrtletí lze čekat ještě větší reálný pokles.

"V 1. čtvrtletí 2022 byla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců 37.929 Kč, to je o 7,2 procenta více než ve stejném období roku 2021. Spotřebitelské ceny se ale v tomto období zvýšily o 11,2 procenta, a proto mzda reálně klesla, tentokrát o 3,6 procenta," uvedla vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová.

Zhruba dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl za první tři měsíce tohoto roku meziročně o 6,6 procenta na 31.923 korun. U mužů dosáhl 34.362 Kč, u žen byl 29.262 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16.733 a 60.467 korunami měsíčně.

Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezonních vlivů dvě procenta, uvedli statistici. Objem mezd se zvýšil o 4,8 procenta, počet zaměstnanců vzrostl o 0,8 procenta.

V prvním čtvrtletí letošního roku rostly mzdy nejvíc v oboru peněžnictví a pojišťovnictví, a to o 15,9 procenta. Zaměstnanci v oblasti nemovitostí brali meziročně o 13,9 procenta víc a v kategorii ubytování, stravování a pohostinství si nominálně polepšili o 11,2 procenta. Naopak ve veřejné správě či obraně rostly mzdy nejméně, jen o 1,9 procenta.

Ekonomové očekávají, že nárůst mezd nestačí kompenzovat vysokou inflaci. Po celý letošní rok je tak podle nich téměř jisté, že v reálném vyjádření budou mzdy klesat.

Loni byla situace jiná - reálně klesla průměrná mzda až v posledním kvartálu, a to o dvě procenta, předtím rostla i po započtení inflace. Nominálně se mzda zvyšovala ve všech čtvrtletích.

ČSÚ: Reálně v prvním čtvrtletí klesla mzda 94 % zaměstnanců

Reálně, tedy po zahrnutí inflace, se v prvním čtvrtletí snížila mzda 94 procentům všech zaměstnanců. Polepšilo si jen zhruba 115.000 zaměstnanců, tedy asi tři procenta, v peněžnictví a pojišťovnictví a na trhu nemovitostí. Nejvíce reálně mzdy klesly zaměstnancům ve veřejné správě, ve zdravotní a sociální péči a ve vzdělávání. Na dnešní tiskové konferenci o tom informovala vedoucí oddělení statistiky práce Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jitka Erhartová.

Pracovníci v peněžnictví si polepšili o 4,2 procenta, zaměstnanci na trhu nemovitostí o 2,4 procenta. Na nule skončili pracovníci v ubytování, stravování a pohostinství. Ve veřejné správě reálná průměrná mzda klesla o 8,4 procenta, ve zdravotnictví o 7,6 procenta a ve vzdělávání o sedm procent.

Průměrná mzda v Česku v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 37.929 Kč. Zaměstnanci si tak polepšili v průměru o 2533 korun. Po započtení inflace ale hrubý měsíční výdělek ve srovnání se stejným obdobím loňského roku průměrně klesl o 3,6 procenta.

Ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý informoval, že během pandemických let 2020 a 2021 se snižoval rozdíl ve výdělcích podle pohlaví, a to především proto, že ženy pracují v odvětvích, kde se více přidávalo.

"Největší nárůsty mediánových mezd za dva covidové roky najdeme u zdravotních sester a učitelů kromě vysokoškolských. To jsou hodně feminizovaná zaměstnání," uvedl Holý. Dodal, že při porovnávání mzdových úrovní učitelů je nutné vzít v potaz, že jde o specialisty s požadavkem na vysokoškolské vzdělání. U těch byla v roce 2021 mediánová mzda 50.223 Kč. "Posun učitelů na hodnoty kolem 49.000 korun byl tedy jen uzavíráním platového rozdílu," dodal. Zdravotním sestrám se specializací medián mzdy vzrostl díky mimořádným odměnám z 46.791 korun v roce 2019 na 63.133 korun v roce 2021. Medián mezd dělí zaměstnance na dvě stejně početné části s nižší a vyšší mzdou.

Analytici: Reálná mzda klesla v prvním čtvrtletí nejvíce od roku 1998

Reálná mzda klesla v prvním čtvrtletí podle analytiků nejvíce od druhého čtvrtletí roku 1998. Vysoká inflace bude tlačit průměrnou reálnou mzdu v české ekonomice k poklesu i v dalších čtvrtletích, což by se mělo začít negativně projevovat na spotřebě domácností a na výkonu ekonomiky jako celku, shodli se. Průměrná mzda v ČR v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 37.929 Kč. Po započtení inflace ale měsíční výdělek ve srovnání se stejným obdobím loňského roku průměrně klesl o 3,6 procenta.

"Průměrná nominální mzda v prvním čtvrtletí vzrostla o 7,2 procenta, což představuje nejsilnější meziroční růst od loňského druhého čtvrtletí. Po odečtení vlivu inflace, jež v prvním čtvrtletí činila 11,2 procenta, ale reálná mzda klesla o 3,6 procenta, což je nejprudší meziroční pokles reálné mzdy od druhého čtvrtletí roku 1998," uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč.

Propad reálných mezd je důsledkem současné obrovské inflační vlny, upozornil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Mzdová restrikce, jakkoliv lidsky nepříjemná a politicky obtížná, je podle něj nutnou podmínkou pro zkrocení inflace. S propady reálné mzdy počítá Sobíšek i v následujících čtvrtletích.

"Mzdy začnou reálně růst patrně od prvního kvartálu 2023, kdy se jejich nominální tempo zvýší v opožděné reakci na letošní inflační vlnu, navíc inflace klesne do meziročních jednociferných hodnot. Dorovnání kupní síly mezd do stavu před současnou inflační vlnou se ale asi protáhne až do roku 2024," dodal analytik.

Zatímco zrychlování inflace nezpomaluje ani ve druhém čtvrtletí, firmy se zvyšováním mezd nejspíše pospíchat nebudou, míní analytik Deloitte David Marek. Pokles reálných mezd bude podle něj jedním z klíčových faktorů, který přispěje k poklesu spotřeby domácností v nejbližších čtvrtletích, což může vést k recesi celé ekonomiky.

Analytik Patria Finance Jan Bureš za celý rok 2022 tak v průměru očekává skoro osmiprocentní reálný propad mezd. Něčemu podobnému naposledy čelily české domácnosti na počátku devadesátých let, upozornil.

Češi zažívají druhé čtvrtletí po sobě pokles reálné mzdy, což nepamatují od recese v roce 2014, připomněla expertka na řízení lidských zdrojů PwC ČR Andrea Linhartová Palánová. Z aktuálního průzkumu PwC navíc vyplývá, že čeští zaměstnanci patří v Evropě mezi ty úplně nejkonzervativnější, co se týče požadavku na navýšení mzdy nebo plánu na změnu zaměstnavatele. Netlačí tedy na mzdy tak výrazně, jako je zvykem v ostatních zemích, poznamenala.

Držet při navyšování mzdy krok s aktuální inflací je pro naprostou většinu firem nereálné, doplnil generální ředitel společnosti Up ČR Stéphane Nicoletti. Čím dál tím víc zaměstnavatelů proto bude podle něj ve snaze udržet si zaměstnance hledat alternativy, jak jim pomoci a zároveň firmu nezruinovat. Strach z nepostačující mzdy je totiž aktuálně mnohem rozšířenější než obavy ze ztráty zaměstnání, poznamenal.