Skoro 60 procent Čechů se podle něj kvůli rostoucí inflaci, vysoké ceně bydlení či zdražování energií bojí o svoji finanční situaci více než před rokem. Více než dvě třetiny lidí také v posledním roce více přemýšlely o tom, jak chránit svoje úspory, ukázal průzkum.

Dění na finančních trzích podle něj sleduje 61 procent Čechů, ještě loni to přitom byla méně než polovina. Při správě svých financí se podle vývoje na trzích sice řídí jen 47 procent lidí, i to je však proti roku 2021 nárůst o 13 procentních bodů, uvedla Generali Investments. Mohou za to podle ní především obavy z rostoucí inflace, která v březnu dosáhla hodnoty 12,7 procenta. Obává se jí 95 procent dotázaných.

"V současné ekonomické situaci musí Češi začít více přemýšlet o tom, jak ochránit svoje úspory. Zatím však máme v této oblasti značné mezery. Třetina lidí například vůbec neřeší, zda jsou jejich investice chráněné proti inflaci. Čtvrtina Čechů si navíc myslí, že nejvýhodnější je ukládat peníze na běžných účtech nebo v hotovosti.Když k tomu přičteme i ty, kteří preferují spořicí produkty, které svými úroky inflaci ani zdaleka nevyrovnávají, je to už dokonce 53 procent Čechů," řekl dnes obchodní ředitel Generali Investments CEE Petr Mederly.

Za poslední rok podle průzkumu výrazně ochladl zájem o dlouhodobě populární spořicí produkty. Podíl Čechů, kteří je považují za nejvhodnější způsob k uchovávání financí klesl ze 36 na 28 procent. Naopak vzrostl počet lidí, podle kterých je nejlepší peníze investovat, a to z 39 na 44 procent. Nejčastěji Češi preferují přímé investice do nemovitostí, desetina dotázaných nejraději využívá investiční fondy.

Celkově investuje do některého z investičních produktů 51 procent Čechů, zjistil průzkum. U mužů jde o 63 procent, ženy jsou však k investicím zdrženlivější a investuje jich pouze 37 procent. Nejvíce lidé investují do akcií, napřímo či prostřednictvím fondů do nich investuje pětina dotázaných. Do nemovitostí investuje 15 procent Čechů, zvláště mezi mladými pak získávají čím dál tím větší oblibu kryptoměny. Celkem do nich investuje už 13 procent Čechů a třetina lidí do 26 let.

Část peněz z bankomatů zůstane v obci, tvrdí starostové

Pandemie sice zvýšila zájem o bezhotovostní placení, neplatí to ale plošně. V řadě českých obcí totiž obchody a restaurace stále karty neberou a hotovost je nadále zapotřebí.

Češi platí kartou nebo mobilem čím dále více, hotovost má ale na mnoha místech v republice stále své nenahraditelné místo. A to převážně v obcích a menších městech, kde prodejny a restaurace terminály vůbec nedisponují. Pro ně jsou bankomaty stále nenahraditelné.

„Před umístěním bankomatu lidé řešili výběr jen přes poštu, jinak museli jezdit do okolních měst, což je zhruba 12 kilometrů odsud. Peníze, které vyberou, určitě zčásti zůstanou v obci a naší restauraci, protože je bankomat umístěn blízko ní. V našich restauracích se platební karty neberou,“ říká Jaromír Nepovím, starosta města Chřibská.

Pro řadu lidí z těchto obcí funguje bankomat jako náhražka banky. Navíc lze takto více podpořit lokální ekonomiku. „V obci máme bankomat jeden a je pravdou, že vyjma obchodu s potravinami většina místních podniků karty nebere,“ potvrzuje starostka obce Pernink Jitka Tůmová.

Při rozhodování o umístění bankomatu banky zvažují, jestli se jim tento krok finančně vyplatí – zjednodušeně řečeno, jestli se vůbec uživí. Komplexní finanční analýzy jsou ale nastaveny tak, že menší obce nemají šanci tyto kvóty splnit. Na rozdíl od velkých měst a metropolí je tam hotovost potřeba ze všech míst nejvíce.

„Proto jsme se rozhodli, že obcím a menším městům bankomaty nabídneme. Jejich obyvatelé pak poplatek za výběr mají přesně takový, jako mají ve smlouvě se svojí bankou,“ komentuje aktuální stav Ondřej Kozák, výkonný ředitel společnosti Euronet ČR.

V České republice je aktuálně okolo 5 000 bankomatů, kdy 650 z nich provozuje společnost Euronet, což je více než desetina trhu. Právě v obcích a malých městech je umístěno padesát z nich.

„Každý rok máme v českých obcích v plánu vystavět dalších dvacet bankomatů, abychom zpřístupnili hotovost co nejvíce lidem,“ pokračuje Kozák. Česká republika je totiž v počtu bankomatů na milion obyvatel značně pozadu oproti našim evropským sousedům.

Situaci obyvatelé obcí řeší zbytečným dojížděním, což se opět promítne na ceně, času a ve výsledku celkovém pohodlí obyvatel.

„Výběr hotovosti museli občané řešit v sousedním městě Terezín nebo v Litoměřicích. Do obou měst museli buď vlastní dopravou, nebo autobusem, což se jim zase prodražilo. Pravdou je, že si občané nevybírají hotovost vícekrát, ale pokud možno najednou, aby neplatili poplatek za výběry,“ vysvětluje své zkušenosti Kamila Čvančarová, starostka města Bohušovice nad Ohří.

Podle starosty města Boží Dar, Jana Horníka, využívají služeb kromě místních obyvatel i návštěvníci města. „V každém případě bankomaty občané uvítali, ale ještě více návštěvníci města. Podle mých subjektivních zkušeností vídám u každého z nich velmi často lidi využívající jejich služby,“ sděluje Horník své dojmy.

Jedním z důvodů, proč drobní prodejci a restaurace v malých obcích vůbec zvažovali bezhotovostní platby, bylo povinné zavedení EET, a tím i vynucený krok směrem k nějaké úrovni digitalizace. Obraty v těchto podnicích nebývají velké a poplatky za platební terminály a jednorázové zařízení EET pokladen mohly být až devastační.

„Vždy bude existovat část podnikatelů především v pohostinství, kteří placení kartou či převodem odmítají. Takže i když současná vláda EET definitivně zruší nebo ne, tyto podniky se bez širší sítě bankomatů v jejich okolí neobejdou. A právě to se týká především menších obcí,“ dodává Kozák.

Lze tak předpokládat, že se zrušením EET se menší podnikatelé sami od sebe pro zavedení platebního terminálu nerozhodnou.