Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Restauratér: Provoz zahrádek stravovacích podniků musí doprovázet kompenzace

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Jana Maxová, EuroZprávy.cz

Provoz zahrádek stravovacích podniků musejí podle restauratéra a garanta projektu Moje restaurace za Asociaci malých a středních podniků a živnostníků Luboše Kastnera doprovázet kompenzace. Za běžného stavu zahrádka podle něj představuje 20 až 30 procent dodatečných tržeb, někomu se tak ani nevyplatí ji otevřít.

Přesto doufá v to, že se profesním organizacím a podnikatelům podaří vládu přesvědčit, aby jejich fungování povolila od 17. května. Počítá se přitom s hygienickými a bezpečnostními opatřeními i omezením kapacity. Kastner to řekl ČTK.

Gastronomická zařízení budou moci podle Kastnera naplnit venkovní prostory s největší pravděpodobností jen částečně, mohla by to podle něj být polovina kapacity. Dále se předpokládají už standardní pravidla, jakou jsou rozestupy mezi stoly, dezinfekce, roušky u personálu, který bude muset být také pravidelně testován. Jak by to mělo být s testy u hostů, není podle Kastnera jasné. Kontrola minimálně u provozu zahrádek není podle něj ale proveditelná.

Zástupci gastronomického odvětví mají podle Kastnera dnes naplánované jednání s hlavní hygieničkou Pavlou Svrčinovou. "Je prokázáno, že zahrádky jsou o 70 procent méně rizikové, než vnitřní prostory. Pokud se nám o tom podaří přesvědčit paní hlavní hygieničku a epidemiology, věřím, že by vláda mohla jejich provoz schválit od 17. května," řekl.

Vláda podle rozvolňovacích balíčků otevření zahrádek umožní, až počet nakažených koronavirem klesne za sedm dní na 75 na 100.000 obyvatel. Potvrzených případů bylo k pátku 111 na 100.000 lidí.

Pandemii koronaviru a související vládní opatření překoná podle Kastnera zřejmě jen 70 procent stravovacích provozů. Čtvrtina podniků už podle něj skončila, minimálně dalších pět procent je v přímém ohrožení. Propad tržeb v oboru za celou dobu krize je podle něj více než 100 miliard korun, tedy zhruba 57 procent.

V gastronomii se podle Kastnera očekává zdražení. V průběhu uzávěry už ceny o pět až deset procent vzrostly, na stejné úrovni stoupnou po otevření podniků. Nájmy, energie a další fixní náklady nezlevnily, jsou podle Kastnera naopak dražší, ani dodavatelé neplánují ceny snižovat, řekl. Nutné je počítat i s omezenou poptávkou. "Může nastat stejný scénář jako loni v létě, kdy po třech čtyřech týdnech vlna zájmu opadla," uvedl dále.

Zdražení podle Kastnera nastane u podniků ve městech a komunitních lokalitách, nedá se předpokládat například v turistických zónách nebo v malých obcích. Na těchto místech se restauratéři podle něj budou snažit bojovat cenou. Podniky podle něj ale musejí budovat především gastronomický zážitek a přesvědčit hosta, že má důvod se do restaurace vrátit.

Restaurace, bary a kavárny musely loni na jaře zavřít od 14. března. Hosty mohly pustit na zahrádky od 11. května. Provoz vnitřních prostor vláda povolila od 25. května. Další nucené uzavření nastalo od 14. října, trvalo do 2. prosince. Následně ale platila pro gastronomická zařízení výrazná omezení kapacity i otevírací doby. Stravovací podniky jsou znovu uzavřené od 18. prosince. Občerstvení mohou prodávat jen přes výdejní okna či rozvoz.

Témata:  restaurace

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.