Sekyra přes 195 miliard. Schodek státního rozpočtu je nejhlubší od vzniku ČR

V červnu se tak deficit rozpočtu prohloubil o 37,8 miliardy Kč. "Zatímco v předchozích letech bylo tradičně přebytkové hospodaření v červnu výrazně podpořeno inkasem daní z příjmů právnických osob, v letošním roce převažuje efekt propadu ekonomické aktivity a dopady opatření financovaných státním rozpočtem na pomoc zaměstnanosti, domácnostem a firmám," uvedlo ministerstvo financí.

Sněmovna v dubnu kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila letošní schodek rozpočtu na 300 miliard korun a tento týden pustila do druhého čtení projednání návrhu na zvýšení schodku na 500 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

"Podobně jako v předchozích měsících jde o suverénně největší schodek pro dané období, který se navíc bude v příštích měsících dále zvyšovat. Zatímco příjmová strana trpí ochromenou ekonomickou aktivitou, která tudíž negeneruje daňové výnosy, ta výdajová nese tíhu záchranných programů," komentoval čísla analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.

Pokud nepřijde druhá vlna pandemie, finální deficit hospodaření státu by mohl být nakonec nižší než 500 miliard Kč, míní analytik ING Bank Jakub Seidler. Současný rozpočet totiž obsahuje rezervu 60 miliard Kč, zároveň se patrně nestihnou vyčerpat navýšené prostředky na investice. "Nyní tak počítáme s deficitem asi 450 miliard, tedy 8,5 procenta HDP," odhadl.

Příjmy rozpočtu ke konci června meziročně klesly o 44,2 miliardy na 699,7 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení se snížily meziročně o 51 miliard na 591,2 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 130,4 miliardy na 894,9 miliardy korun.

Schodek státního rozpočtu je už za první letošní pololetí absolutně nejhorší v historii. A to nás čeká ještě celé pololetí druhé. Letošní červnový deficit, přesahující 195 miliard, je vyšší než celoroční deficit z krizového roku 2009, který činil zhruba 192 miliard. ?

Inkaso daně z příjmu právnických osob ke konci června kleslo meziročně o 17,3 miliardy na 90 miliard korun. Důvodem je podle MF především posun lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2019 a možnost jejího zaplacení až 18. srpna, které zajišťuje hotovost firem během recese. Dále jde o prominutí červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob.

Inkaso daně z přidané hodnoty kleslo o 8,2 miliardy na 127,3 miliardy korun. V tomto případě se především negativně projevil meziroční pokles maloobchodních tržeb v březnu a v dubnu. Příjem tlumily i nižší sazby daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února, na teplo a chlad od letošního ledna a na stravovací služby a další služby a zboží od letošního května, upozornil úřad.

V případě výdajů rostly především běžné výdaje, a to meziročně o 15,5 procenta, tedy o 111,7 miliardy, na 830,4 miliardy korun. Kapitálové výdaje rozpočtu meziročně stouply o 40,8 procenta, tedy o 18,7 miliardy, na 64,5 miliardy korun.

Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se projevila i v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích státu, které vzrostly o 7,7 miliardy Kč. Jen za poslední čtyři měsíce roku dosáhly nákupy materiálu 9,8 miliardy Kč, meziročně o 6,3 miliardy více, informovalo MF.

Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci června 339,4 miliardy korun, meziročně o 39,9 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 253,4 miliardy korun.

Témata:  státní rozpočet,  Ministerstvo financí České republiky,  ekonomika,  Česká republika