ČTK to dnes řekl Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO). Podle něho se letošní dvě čtvrtletí od sebe velmi lišila, vliv měla především přijatá opatření proti šíření nákazy nového koronaviru

"V prvním čtvrtletí byla spotřeba pohonných hmot ještě ovlivněná vyhlášenými nouzovými stavy a řadou opatření k omezení mobility a negativních dopadů do ekonomiky s cílem zabránit šíření pandemie. To se v tomto období negativně projevilo v poklesu spotřeby pohonných hmot proti prvním třem měsícům roku 2020," řekl.

U benzinu byl podle něj meziroční pokles spotřeby v prvním čtvrtletí pětinový, u nafty činil tři procenta. "Ve druhém čtvrtletí byla pak po uvolnění opatření poptávka vyšší. Automobilové benziny v jarních měsících duben až červen vykázaly růstový index osm až 13 procent, motorová nafta růst o dvě až čtyři procenta," sdělil Loula.

Uvedl, že očekává, že ve třetím a čtvrtém čtvrtletí letošního roku bude pokračovat růst ekonomiky, který bude doprovázený i růstem poptávky po pohonných hmotách. "V celoročním hodnocení očekávám ve srovnání s minulým rokem u motorové nafty nárůst o šest až osm procent, u automobilových benzinů pak stagnaci," řekl Loula.

Pandemie měla podle něj významný dopad také na spotřebu leteckého petroleje, protože opatření vedla dosud k největšímu omezení mezinárodní letecké dopravy. "Tento stav měl dopad i na spotřebu v ČR. Za prvním pololetí roku 2021 se spotřeba leteckého petroleje propadla na 55.000 tun," uvedl Loula. Ve stejném období roku 2020 podle něj činila 93.000 tun, před pandemií v prvním pololetí roku 2019 pak 190.000 tun.

V Česku je podle statistik ministerstva průmyslu a obchodu kolem 7600 čerpacích stanic, veřejně přístupných je asi 4000 z nich. Ve srovnání s okolními státy vychází Česká republika dlouhodobě jako pumpařská velmoc. Vede v ukazatelích počtu obyvatel na jednu veřejnou čerpací stanici nebo v četnosti pump na dálnicích.