Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stavební výroba v únoru zrychlila meziroční růst na 18,9 pct z lednových 6,4 pct

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Jan Zýka, EuroZprávy.cz

Stavební výroba v Česku v únoru zrychlila meziroční růst na 18,9 procenta z lednových 6,4 procenta. Dvouciferným tempem rostla stavební produkce naposledy v březnu 2019. Pozemní stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov, se v únoru meziročně zvýšilo o 16,1 procenta a inženýrské stavitelství, tedy stavby cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, o 30 procent. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byla stavební výroba v únoru reálně vyšší o 4,8 procenta.

"K výbornému výsledku kromě jiného přispěla nízká srovnávací základna a příznivé počasí. Rychleji rostla produkce na inženýrských stavbách a tahounem byly větší firmy," uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky Radek Matějka.

Stavební úřady vydaly v únoru meziročně o 12,4 procenta víc stavebních povolení, bylo jich 6903. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 39,8 miliardy korun, oproti loňskému únoru vzrostla zhruba o pětinu.

Počet zahájených bytů meziročně vzrostl o 26,1 procenta na 3691 bytů, počet dokončených bytů klesl o 13,1 procenta na 2265 bytů. "Zatímco rodinné domy byly na loňské úrovni a pokles z předchozích měsíců se zastavil, v bytových domech se bytů dokončilo velmi málo a jejich počet meziročně klesl o téměř třetinu," podotkla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby Petra Cuřínová.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se v únoru meziročně zvýšil o 1,6 procenta, jejich průměrná hrubá měsíční nominální mzda meziročně vzrostla o 7,8 procenta.

Vývoj stavebnictví v dalších měsících je dle analytiků nejistý

K únorovému meziročnímu růstu stavebnictví přispělo dobré počasí a pocovidové obnovení dodavatelských řetězců, ty však narušila ruská invaze na Ukrajinu a v dalších měsících je vývoj nejistý. Tvrdí to analytici, které oslovila ČTK. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) stavební výroba v Česku letos v únoru dál meziročně rostla, a to o 18,9 procenta. Odborníci se však shodují, že za růstem stojí nízká srovnávací základna.

Produkce v pozemním stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov, se v únoru meziročně zvýšila o 16,1 procenta. Produkce inženýrského stavitelství, tedy stavby cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, vzrostla o 30 procent. Meziměsíčně byl růst stavebnictví oproti lednu 2022 o 4,8 procenta vyšší.

"Aktuální dvouciferný meziroční růst naznačuje, že se stavebnictví podařilo překonat problémy způsobené koronavirem a s ním spojeným narušením dodavatelských řetězců. Růst je však třeba brát s rezervou, jelikož je způsoben hlavně nižší srovnávací základnou,“ uvedl odborník na stavebnictví z poradenské společnosti KPMG Josef Kupec a dodal, že proti dalšímu růstu bude působit především válka na Ukrajině.

"Už dlouho upozorňuji na to, že je české stavebnictví závislé na pracovnících ze zahraničí, mezi nimiž dominují právě Ukrajinci. Dostali jsme se do situace, že bez nich se v Česku nepostaví žádná větší stavba. Mnoho ukrajinských pracovníků však dostalo povolávací rozkaz a odešlo bránit svou napadenou vlast. V Česku tak nyní výrazně chybí," uvedl generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Korec dále upozornil na nedostatek stavebních materiálů. "Aktuálně nejpalčivější situace se týká oceli používané například do výztuží. Ta se k nám dováží právě z Ukrajiny, tyto dodávky jsou nyní kvůli probíhající válce komplikované nebo dokonce úplně přerušené. Dokončení některých velkých staveb se kvůli tomu s největší pravděpodobností oddálí. Výrazně však rostou ceny prakticky všech stavebních materiálů," dodal.

Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka mohou právě ceny vést k odkladu již uzavřených zakázek, které nepočítaly s takto vysokou inflací v odvětví, a proto výhled stavebnictví zůstává nejistý. "Už v březnových datech nejspíš uvidíme, jak válka na Ukrajině zasáhla jeden z pilířů české ekonomiky. Obávám se ale, že horší měsíce nás teprve čekají," uzavřel Korec.

"Téměř dvacetiprocentní meziroční růst v únoru byl způsoben zejména nízkou základnou v loňském roce. Jinak bude začátek sezóny ve stavebnictví výrazně ovlivněn důsledky válečného konfliktu na Ukrajině. Z Česka odešla velká část ukrajinských pracovníků, kteří budou na stavbách chybět, významný dopad bude mít rychlý růst vstupů - ceny některých stavebních materiálů vzrostly o desítky procent. S ohledem na doznívající zvýšenou poptávku z období lockdownů jde o kombinaci, kvůli které musí na straně jedné stavební firmy odmítat část zakázek a na straně druhé jednat s investory o navýšení rozpočtů," komentuje ve stanovisku, které má server Globe24.cz k dispozici, Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Témata:  stavebnictví

Související

Aktuálně se děje

28. února 2026 11:27

Saharský prach: Jak je možné, že se dostane až do Česka?

Saharský prach je přírodní jev, který každoročně ovlivňuje nejen africký kontinent, ale také Evropu, Ameriku a dokonce i oblasti vzdálené tisíce kilometrů od svého původu. Tento jemný prach, nesený větrem z největší pouště světa, hraje zásadní roli v klimatických procesech, ovlivňuje kvalitu ovzduší a dokonce podporuje život v oceánech. Jak ale tento fascinující přírodní úkaz vzniká a jaké důsledky má pro globální ekosystémy?

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Nová podoba Trumpových cel. Čemu ode dneška podléhá vývoz z Česka?

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dneškem zavádí globální plošné clo ve výši 10 procent, usiluje přitom o to, aby tato sazba činila 15 procent. Sazba 15 procent představuje maximální možnou sazbu dočasné náhražky takzvaných recipročních cel, která zneplatnil Nejvyšší soud USA v pátek minulý týden. Zavedení této globální plošné sazby je přechodným opatřením – zákon jej bez souhlasu Kongresu umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.