Svět zažívá krušné časy, koronavirus srazil ekonomiku na kolena

V ČR vyhlásila vláda kvůli koronaviru 12. března nouzový stav na 30 dnů, který byl poté dvakrát prodloužen a skončil 17. května. Vláda nejprve zakázala akce s účastí nad 30 osob a vstup na sportoviště, postupně bylo omezeno cestování a zaváděna přísnější opatření. Vláda také 15. března aktivovala Ústřední krizový štáb.

Řada zemí nejen v Evropě nyní postupně zmírňuje restrikce a chystá se na letní turistickou sezonu. ČR pokračuje v uvolňování protikoronavirových opatření, které začalo 11. května, ale v platnosti zůstávají zvýšená hygienická opatření, omezeno je také fungování základních a středních škol a nadále platí i omezení pro cestování.

Dopady:

Krize způsobená šířením koronaviru již citelně zasáhla celosvětovou ekonomiku. Podle většiny odhadů bude ekonomika postižena mnohem hůře, než tomu bylo za hospodářské krize v letech 2007 až 2009. Světové hospodářství podle Mezinárodního měnového fondu směřuje k nejhlubší recesi od velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Řada zemí už schválila nebo očekává rekordní deficity státních rozpočtů.

Mezinárodní organizace práce (ILO) už v polovině března varovala, že epidemie a s ní spojená globální ekonomická krize by mohla na celém světě vést k zániku až 25 milionů pracovních míst. Později uvedla, že míst zanikne "podstatně více". Jen ve Spojených státech od poloviny března do začátku května přišlo o práci přes 33 milionů lidí.

MMF v dubnu předpověděl propad globální ekonomiky v letošním roce o tři procenta, novou předpověď revidovanou zřejmě směrem dolů MMF zveřejní v červnu. Pokles hrubého domácího produktu (HDP) již hlásí většina hlavních světových ekonomik, řada z nich zaznamenala v letošním prvním čtvrtletí nejhlubší propad od globální finanční krize z roku 2009. Britská centrální banka koncem května uvedla, že ekonomika Spojeného království by letos mohla vykázat nejhlubší propad za více než 300 let a HDP by mohl klesnout až o 14 procent. Velký pokles ekonomik očekává také Itálie, Španělsko, Německo či USA.

V ČR se kvůli koronavirové krizi již dvakrát měnil letošní státní rozpočet. Původně schválený schodek 40 miliard korun vzrostl na 200 miliard a následně na 300 miliard korun. Ekonomové letos očekávají propad ekonomiky za celý rok v rozmezí od 6,5 do 11 procent. Nejvíce zasaženým sektorem v souvislosti s koronavirem je cestovní ruch, velmi postižena byla také osobní a nákladní doprava. Některé velké cestovní kanceláře již zrušily letní zájezdy, výrobu přerušila například Škoda Auto či automobilky TPCA u Kolína a Hyundai v Nošovicích.

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christina Lagardeová koncem května uvedla, že se propad hospodářství eurozóny přiblíží spíše pesimističtějšímu odhadu ECB a klesne o osm až 12 procent. Evropská komise chce v rámci pokrizové obnovy evropských ekonomik poskytnout členským zemím Evropské unie 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Půl bilionu eur z částky, kterou si plánuje bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, budou přímé platby, zbylých 250 miliard úvěry. ČR má z unijního fondu dostat téměř 20 miliard eur (skoro 550 miliard korun).

Témata:  COVID-19 koronavirus,  ekonomika