Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Unijní ekonomika rostla ve třetím čtvrtletí proti odhadům rychleji

EUR - evropská měna
EUR - evropská měna
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí vzrostla podle sezonně přepočtených údajů o 0,4 procenta. Ve své konečné zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. O dvě desetiny bodu tak zvýšil dříve uváděnou hodnotu růstu hrubého domácího produktu (HDP) sedmadvacítky unijních zemí. Tempo růstu zpomalilo proti 0,7 procenta ze druhého kvartálu.

Česká ekonomika podle konečné zprávy o 0,2 procenta klesla, zatímco v polovině listopadu úřad uváděl pokles o 0,4 procenta.

Hospodářský růst 19 zemí používajících euro zpomalil proti předchozím třem měsícům o pět desetin procentního bodu na 0,3 procenta. Meziročně růst HDP v eurozóně zvolnil na 2,3 ze 4,2 procenta ve druhém čtvrtletí, růst za celou EU se pak snížil na 2,5 ze 4,3 procenta.

Z členských zemí vzrostl HDP ve třetím kvartálu mezičtvrtletně nejvýrazněji v Irsku, a to o 2,3 procenta. Za ním následovaly Rumunsko, Kypr a Malta (shodně 1,3 procenta). Největší pokles zaznamenalo Estonsko (-1,8 procenta), Lotyšsko (-1,7 procenta) a Slovinsko (-1,4 procenta). Celkem ekonomika rostla v 18 zemích, hospodářský pokles registrovalo devět států EU.

Témata:  EU ekonomika

Související

Aktuálně se děje

2. května 2026 8:32

Trump si dělá, co chce. Kongresmani mu do války s Íránem mluvit nebudou

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se nechystá žádat Kongres o povolení pokračovat ve vojenských operacích proti Íránu. V pátek přitom vypršela šedesátidenní lhůta, po které se prezident podle zákona musí obrátit na zákonodárce. Bílý dům tvrdí, že příměřím došlo k ukončení bojů. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Unipetrol

Komentář

Bude to mít vliv na Česko? Polsko se chystá mimořádně zdanit Orlen

Tuskova polská vláda chce daň z mimořádných zisků Orlenu a dalších energetických společností zavést co nejdříve. Daň má vynést přes 4 miliardy zlotých (přes 23 miliard korun). Varšava si od ní slibuje, že pokryje náklady spjaté se snížením spotřební daně a DPH na pohonné hmoty, které činí zhruba 1,6 miliardy zlotých měsíčně.