Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ÚS zrušil omezení zakazující maloobchodní prodej a služby

soudy
soudy
Foto: Pixabay

Ústavní soud (ÚS) zrušil část usnesení vlády týkající se omezení pro maloobchod a služby zavedených kvůli šíření koronaviru. Vláda podle soudu dostatečně nevysvětlila, proč přikročila k zákazu u některých provozoven a proč jiné mají ze zákazu výjimku. Rozhodnutí neznamená, že Ústavní soud otevřel maloobchod a že vláda ho nesmí zakázat, zásah do práv jednotlivce musí ale racionálně vysvětlit.

Návrh senátorů na zrušení se týkal konkrétních usnesení, která už nejsou v platnosti, platí ale obdobné usnesení. Podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) ho musí vláda v souladu s dnešním rozhodnutím ÚS upravit.

Ústavní soud vyhověl návrhu 63 senátorů, který uváděl, že vládní zákaz nepřiměřeně a iracionálně zasahuje do základního práva svobodně podnikat podle článku 26 Listiny základních práv a svobod. Zejména namítal nerovný přístup k podnikatelům podle prodávaného druhu zboží. Například kamenné obchody s obuví či oblečením zůstaly před zimou uzavřené, ale květinářství, železářství či obchody se střelivem mohly mít otevřeno.

Ze strany státu nelze podle soudce zpravodaje Vojtěcha Šimíčka libovolně zasahovat do práv jednotlivce, lze to činit pouze v odůvodněných případech a nezbytně nutné míře. ÚS zdůraznil, že je však potřeba každý takto robustní zásah konkrétně a racionálně vysvětlit.

ÚS upozornil na to, že se rozhodnutí týká opatření zavedených 28. ledna, která přestala platit 14. února a nahradila je nová. Soud o nich rozhodoval 9. února. Podle zákona však rozhodnutí o návrhu na zrušení právního předpisu nabývá vykonatelnosti publikací ve sbírce zákonů, což si vyžaduje nejméně týden. "Soud si byl už při svém rozhodování vědom, že zrušení se neprojeví v tom, že by se otevřel maloobchod. Primárně šlo o výklad ústavních limitů vydávaných do budoucna. Je to tedy vzkaz do budoucna, nikoliv zpětně," řekl Šimíček. Stejně odpověděl i na otázku odškodnění podnikatelů, že rozhodnutí platí od nynějška do budoucna, ne zpětně.

Také ústavní právník Jan Wintr uvedl, že smyslem dnešního rozhodnutí je, jak do budoucna vymezit určité požadavky, jak mají krizová opatření vlády vypadat. "Je tam naznačeno, že ta odůvodnění musí ukázat, o co se vláda opírá, o jaké odborné podklady, a že dostatečně zvážila, jestli to opatření je nezbytné a jestli třeba není diskriminační," řekl ČTK. Dodal, že dopad to bude mít i na další krizová vládní opatření, která nejsou dostatečně odůvodněna. Stejnou vadou podle něj trpí například opatření o omezení volného pohybu.

I když soud zrušil již neplatné opatření, podle Wintra je protiústavní i aktuální opatření. Vláda by ho proto měla co nejdříve zrušit nebo nahradit novým opatřením, které požadavkům ÚS vyhoví. "Budeme muset opatření upravit v souladu s judikátem," napsal na dotaz ČTK Hamáček. Další místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) řekl Blesku, že zjišťuje faktické dopady nálezu.

Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) už vyzval vládu, aby do týdne předložila návrh na náhradu škod za uzavření prodejen. Podle něj je způsob zavírání obchodů, které kabinet zvolil, protiústavní, a za několik dní by se proto měly všechny prodejny otevřít.

Maloobchodní prodej vláda zakázala kvůli pandemii. Výjimku mají obchody s potravinami, lékárny, drogerie, květinářství, optiky, galanterie či papírnictví. Otevřeno mohou mít mimo jiné hypermarkety a supermarkety. Na základě výtek kabinet ve všech otevřených prodejnách omezil sortiment na zboží základní potřeby.

Témata:  Ústavní soud ČR obchody soudy

Související

Aktuálně se děje

1. května 2026 17:49

Změny v metru na Muzeu. Otevřel se nový výstup z vestibulu

Návrat tramvají na Václavské náměstí má vliv i na to, jak se bude vystupovat na povrch z metra ve stanici Muzeum. Od pátku funguje nový výstup, který nahradí dva původní. V neděli se zároveň jiná cesta ven z vestibulu uzavře.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Unipetrol

Komentář

Bude to mít vliv na Česko? Polsko se chystá mimořádně zdanit Orlen

Tuskova polská vláda chce daň z mimořádných zisků Orlenu a dalších energetických společností zavést co nejdříve. Daň má vynést přes 4 miliardy zlotých (přes 23 miliard korun). Varšava si od ní slibuje, že pokryje náklady spjaté se snížením spotřební daně a DPH na pohonné hmoty, které činí zhruba 1,6 miliardy zlotých měsíčně.