Podle ní již není ceny plynu nejsou utvářeny tržními podmínkami a jsou spíše válečným nástrojem Ruska. Pro celoevropské řešení se v debatě vyslovila i hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka NERV Helena Horská. Zastropování cen ale podle ní bohužel nepůjde bez společné dohody a výjimky v rámci EU. Ceny energií jsou přitom podle místopředsedy Českomoravské komory odborových svazů (ČMKOS) Víta Samka hlavní hrozbou pro fungování českých podniků.
"Hnacím motorem inflace jsou nyní ceny plynu, které se odtrhly od reality. Rusko používá plyn jako válečnou zbraň a není to tak neviditelná ruka trhu, která ceny určuje. EU by měla přijít s celoevropským řešením zastropování cen plynu," uvedla Zamrazilová. Meziroční inflace v červenci stoupla na 17,5 procenta. V této souvislosti viceguvernérka varovala před plošnou pomocí domácnostem i podnikům. Podle ní i Horské by měla být pomoc cílená nejpotřebnějším. "Jakmile bude pomoc plošná, tak neukočírujeme inflaci a neozdravíme veřejné finance. To jsou dvě věci, které spolu souvisí," upozornila Zamrazilová.
V souvislosti s vysokou inflací se Zamrazilová dnes vyslovila i k situaci v České národní bance. Její zaměstnanci mají totiž v rámci kolektivní smlouvy takzvanou inflační doložku, která jim zaručuje růst mezd podle výše inflace. "Opatření bylo učiněno v době, kdy byla nulová inflace a nedocházelo k růstu platu zaměstnanců. Chybou bylo, že to bylo uzavřeno na tři roky dopředu. To už se nikdy nebude opakovat, aby kolektivní smlouva byla uzavírána na delší období než jeden rok," uvedla. Dodala, že členové bankovní rady mají platy zmrazené již třetím rokem a bude tomu tak i příští rok. Čistá mzda členů bankovní rady se loni pohybovala od zhruba tří do 4,3 milionu korun. Průměrná hrubá mzda v celé ČR loni činila 37.839 korun.
Po dohodě s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou svolá české předsednictví urychleně jednání rady ministrů pro energetiku k mimořádným opatřením k řešení energetické situace. Podle vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) je třeba směřovat k zastropování cen energií. Vládu k přijetí rychlých opatření na národní úrovni i úrovni EU kvůli razantnímu růstu cen vyzvali v pátek hejtmani.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes v televizi Prima uvedl, že nenajde-li EU společné řešení ohledně rostoucích cen energií, je česká vláda připravena přijít s vlastním řešením. Může se týkat i zastropování cen energií. Takový krok by ale stál desítky miliard korun, které by nepokryla ani chystaná daň z mimořádných zisků ani dividenda od společnosti ČEZ. Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO) je k řešení na úrovni EU skeptický. Poukázal na to, že mnohé země už ceny zastropovaly samy a společné řešení jim nemusí vyhovovat i kvůli rozdílným energetickým zdrojům. Zopakoval kritiku vlády, že se měla opatřením proti cenám energií věnovat dřív a intenzivněji. Jedním z řešení by podle něj mohlo být i vyhlášení nouzového stavu.
Kritický k vládě byl dnes v České televizi i Samek, podle kterého vláda jsou vládní opatření proti vysokým cenám energií zaváděna pomalu a navíc nedostatečná. Vláda by měla podle něj podpořit podniky, což by vedlo k udržení zaměstnanosti. Zároveň se vyslovil i pro růst platů a mezd. "Vláda má pomoci podnikům. Ty totiž můžou padnout ale ne kvůli mzdám, ale kvůli cenám energií. Již je zde nekonkurenceschopné prostředí ve srovnání se zahraničním a české firmy možná prohrají, protože nebudou mít tu pomoc," uvedl.
