Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Výrobní ceny v Německu vlivem války na Ukrajině rekordně vzrostly

Ekonomický růst, ilustrační fotografie
Ekonomický růst, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Výrobní ceny v Německu se v březnu meziročně zvýšily o rekordních 30,9 procenta. V dnešní zprávě to oznámil spolkový statistický úřad. Upozornil zároveň, že březnová data už odrážejí první dopady války na Ukrajině. Za růstem výrobních cen stály především ceny energií, které se meziročně zvýšily o 83,8 procenta.

Meziroční růst výrobních cen byl v březnu nejprudší od roku 1949, kdy se tyto údaje začaly systematicky sledovat. Zrychlil z únorových 25,9 procenta a překonal očekávání analytiků, kteří jej v anketě agentury Reuters odhadovali v průměru na 28,2 procenta. V meziměsíčním srovnání se výrobní ceny zvýšily o 4,9 procenta.

Za růstem cen energií stály především ceny zemního plynu, které se meziročně zvýšily téměř o 145 procent. Ceny elektřiny pak stouply zhruba o 85 procent. Bez zahrnutí cen energií by se výrobní ceny v březnu meziročně zvýšily o 14 procent, upozornil statistický úřad.

Výrobní ceny jsou považovány za důležitý ukazatel budoucího vývoje spotřebitelských cen. Ty se v Německu v březnu meziročně zvýšily o 7,3 procenta, podobná míra inflace byla v zemi naposledy na podzim roku 1981. Předběžné údaje o dubnovém vývoji spotřebitelských cen zveřejní statistický úřad příští týden ve čtvrtek.

Témata:  Německo ekonomika

Související

Aktuálně se děje

7. června 2025 8:51

Napětí v královské rodině stoupá: Jak se ke sporu Harryho s Karlem III. staví Camilla?

Královna Camilla se vědomě distancuje od vyhroceného sporu mezi princem Harrym a králem Karlem III. Zdroje blízké britské královské rodině uvedly, že Camilla se do konfliktu mezi svým manželem a jeho mladším synem nevměšuje, i když se situace nadále komplikuje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Analýza

Bulharsko míří do eurozóny, proč jiné státy ne? Konvergenci přitom zvládly i země mimo EU

Bulharsko se chystá vstoupit do eurozóny a od příštího roku vymění své tradiční leva za euro. Podle ekonomů jde o logické vyústění letitého měnového výboru, který pevně svázal bulharskou měnu s eurem. Přijetí eura ale není pro všechny evropské státy samozřejmostí. Zatímco Velká Británie ještě před brexitem euro odmítala a dnes Švédsko, Česko, Maďarsko a Polsko jeho zavedení odkládají, jiné státy euro používají, přestože nejsou členy EU.