Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vývoz ruského plynu mimo bývalý Sovětský svaz klesl o desetinu

Plyn
Plyn
Foto: Pixabay

Vývoz ruského zemního plynu potrubím zákazníkům ze zemí mimo bývalý Sovětský svaz loni klesl o deset procent na 179,3 miliardy metrů krychlových. Informovala o tom dnes společnost Gazprom, která má monopol na vývoz této suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Firmu má pod kontrolou Kreml.

Do skupiny uvedených zákazníků patří Evropská unie, Turecko a Čína. Výsledky za loňský rok jsou podle šéfa Gazpromu Alexeje Millera zatím jen předběžné, poznamenala agentura Bloomberg.

V roce 2019 vývoz činil 199,2 miliardy metrů krychlových. Data zahrnují i vývoz do Číny, kam Rusko plynovodem Síla Sibiře loni dodalo 4,1 miliardy metrů krychlových plynu. Síla Sibiře je nová přepravní trasa, Rusko přes ni začalo plyn do Číny dodávat teprve koncem roku 2019.

Gazprom také oznámil, že loni vytěžil 452,7 miliardy metrů krychlových plynu. To je pokles proti 500,3 miliardy metrů krychlových z roku 2019. To byl zároveň největší objem těžby od roku 2012.

Firma byla sedm let ve sporu s Evropskou komisí (EK), která Gazprom obviňovala s porušování hospodářské soutěže. V roce 2018 ale unijní exekutiva oznámila, že se s Gazpromem dohodla na vyřešení sporu. Firmě uložila řadu povinností, které měly obavy z narušování hospodářské soutěže rozptýlit a umožnit volný tok zemního plynu za konkurenční ceny na trzích ve střední a východní Evropě.

Gazprom se díky dohodě s komisí vyhnul pokutě, která mohla činit až deset procent jeho ročních tržeb. To tehdy představovalo v přepočtu více než 200 miliard Kč.

Témata:  zemní plyn Rusko

Související

Aktuálně se děje

27. ledna 2026 8:26

Karlos Vémola dává na rady právníka. Fanoušci mají smůlu

Karlos Vémola po propuštění na kauci fanouškům sliboval, že se vyjádří k obviněním. Na doporučení právního zástupce to nakonec neudělá. Zápasník chce nechat policisty dělat svou práci, věří v rychlé a řádné prošetření případu. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Zlato

Komentář

Zlato se blíží historické hranici. Nahrává mu dění kolem Trumpa, má to ale háček

Zlato dnes poprvé v historii překročilo cenu 95 000 Kč za unci, stříbro je zase dnes dějinně poprvé dražší než 1750 Kč za unci. Rekordnímu růstu cen drahých kovů nahrává dění kolem Trumpa; už tuto středu může Nejvyšší soud USA zneplatnit jeho cla, přičemž kovům svědčí i prezidentův nynější útok na šéfa americké centrální banky a jeho možný úder na Írán. Lze předpokládat zintenzivnění nákupní horečky ze strany drobných investorů skupujících například zlaté nebo stříbrné mince v očekávání dalšího cenového nárůstu.