Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zaměstnanci Facebooku si stěžují, že musejí zpátky do kanceláří

Facebook
Facebook
Foto: Pixabay

Zaměstnanci Facebooku si stěžují, že je provozovatel sociální sítě nutí k návratu do kanceláří. Mají strach, že by se v nich mohli nakazit koronavirem. Více než 200 pracovníků z celého světa, kteří dohlížejí na obsah stejnojmenné sociální sítě, poslalo firmě otevřený dopis, kde ji obvinilo, že kvůli zisku zbytečně riskuje životy. Informuje o tom na svém webu BBC.

Zaměstnanci firmu vyzvali, aby provedla změny, které by umožnily více práce z domova a aby zavedla příplatky za práci v rizikovém prostředí. Firma se brání, že většina ze zhruba 15.000 zaměstnanců, kteří mají na starost obsah, už z domova pracuje, a bude tak během pandemie pracovat i nadále.

Facebook podle BBC není jediná firma, která se potýká se strachem zaměstnanců z fyzického návratu do práce. Na pracovní podmínky si v časech koronaviru stěžují i pracovníci ve skladech Amazonu a obavy vzbuzují ohniska nemoci i ve zpracovatelských společnostech a ve finančních firmách.

Vedení Facebooku doufalo, že práci manažerů obsahu nahradí umělá inteligence. K vyhledávání a odstraňování výroků šířících nenávist nebo obrázků zneužívaných dětí ale stále potřebuje lidi. Ti v dopise uvádějí, že je nyní chce přimět provádět tuto "toxickou" práci na "horké půdě" bez další podpory.

Témata:  Facebook zaměstnání home office ekonomika

Související

Aktuálně se děje

2. dubna 2026 19:13

Konec velké lásky. Karlos Vémola dostal kopačky, Lela se po rozchodu stěhuje

Československým šoubyznysem otřásá další rozchod. Karlos Vémola a jeho manželka Lela si podle dostupných informacích dali sbohem. Není to přitom poprvé, co zápasník a slovenská modelka rozešli. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpova rozsáhlá manipulace. Prezident má vliv na ceny komodit či akcie

Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.