Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zaměstnanci Facebooku si stěžují, že musejí zpátky do kanceláří

Facebook
Facebook
Foto: Pixabay

Zaměstnanci Facebooku si stěžují, že je provozovatel sociální sítě nutí k návratu do kanceláří. Mají strach, že by se v nich mohli nakazit koronavirem. Více než 200 pracovníků z celého světa, kteří dohlížejí na obsah stejnojmenné sociální sítě, poslalo firmě otevřený dopis, kde ji obvinilo, že kvůli zisku zbytečně riskuje životy. Informuje o tom na svém webu BBC.

Zaměstnanci firmu vyzvali, aby provedla změny, které by umožnily více práce z domova a aby zavedla příplatky za práci v rizikovém prostředí. Firma se brání, že většina ze zhruba 15.000 zaměstnanců, kteří mají na starost obsah, už z domova pracuje, a bude tak během pandemie pracovat i nadále.

Facebook podle BBC není jediná firma, která se potýká se strachem zaměstnanců z fyzického návratu do práce. Na pracovní podmínky si v časech koronaviru stěžují i pracovníci ve skladech Amazonu a obavy vzbuzují ohniska nemoci i ve zpracovatelských společnostech a ve finančních firmách.

Vedení Facebooku doufalo, že práci manažerů obsahu nahradí umělá inteligence. K vyhledávání a odstraňování výroků šířících nenávist nebo obrázků zneužívaných dětí ale stále potřebuje lidi. Ti v dopise uvádějí, že je nyní chce přimět provádět tuto "toxickou" práci na "horké půdě" bez další podpory.

Témata:  Facebook zaměstnání home office ekonomika

Související

Aktuálně se děje

22. února 2026 16:49

Agáta Hanychová reaguje na Ornellu. Chystá vlastní novinku

Vztah kamarádek Ornelly Koktové a Agáty Hanychové pořádně pošramotily události posledních dní. Druhé jmenované vadí zejména dokument, který o sobě Koktová v tajnosti nechala natočit. Hanychová se rozhodla vrátit úder. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Donald Trump

Trump musel změnit cla. Expert prozradil, kdo jsou vítězové současné situace

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívala nejprve v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby, kterou ovšem včera Trump zvedl na maximální možnou úroveň patnácti procent. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.