Zrušení superhrubé mzdy je podle většiny odborníků správný krok

Je ovšem nutné nahradit výpadek příjmů státního rozpočtu, a to ne jednorázově, ale komplexnější úpravou daňového systému. V opačném případě by to vedlo k růstu dluhu, upozornili odborníci. Někteří ekonomové pak v oznámení vidí spíše předvolební tah.

Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové zjednodušení výpočtu daně dává smysl, ale lepší by bylo se zrušením superhrubé mzdy nespěchat a připravit komplexní reformu daňového systému navázanou na důchodovou reformu. Zároveň by podle ní měla vláda provést další změny v daňovém systému, které by kompenzovaly výpadek příjmů, jinak poroste dluh. "Z mého pohledu by se dal tento výpadek alespoň částečně vyvážit například omezením systému daňových slev, odečitatelných položek a nezdanitelných částí příjmů," uvedla.

Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu uvedl, že počítá od příštího roku se zrušením superhrubé mzdy a zavedením 15procentní daně. Takový krok by podle ministerstva financí příští rok vedl k výpadku příjmů rozpočtu 90 miliard korun. Nyní je efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté představuje základ daně z příjmů.

"Zrušení superhrubé mzdy vítám, neboť tímto krokem se český daňový systém vrátí k praxi obvyklé ve vyspělých zemích OECD a dojde k jeho zpřehlednění a zjednodušení. Zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení daní ve výši 15 procent z hrubé mzdy se pozitivně odrazí v čistých výplatách zaměstnanců," uvedl expert na daně a partner v PwC ČR Tomáš Hunal.

"Zrušení superhrubé mzdy a současné zachování patnáctiprocentní sazby daně by zaměstnancům poměrně významně ušetřilo, a zvýšilo tak jejich čistou mzdu o stovky až tisíce korun. Snižování daní a ponechání více peněz zaměstnancům je jistě krok správným směrem, ovšem pokud bude doprovázen odpovídajícími úsporami ve výdajích státu," uvedla i daňová poradkyně Mazars Gabriela Ivanco.

I podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy jde o rozumný návrh, protože poměrně vysoké zdanění práce je podle něj jedním z největších omylů tuzemského daňového systému. "Pokud ale vláda nepředloží adekvátní úsporná opatření, kterými se snížení daně bude financovat, o žádné snížení daní ve výsledku jít nemusí. Vzniklý dluh totiž bude placen nakonec opět z daní, byť zřejmě jiných, než je daň ze mzdy," upozornil. Zrušením superhrubé mzdy by si podle něj průměrný zaměstnanec polepšil o 1728 korun měsíčně.

"Kdyby vláda u minulých voleb věděla o covidu, bylo by to optimální načasování, takto počkat na koronakrizi. Pokud ale před lety o covidu nevěděla, načasování spíše nasvědčuje předvolebnímu tahu," uvedl k návrhu analytik spoelčnosti Natland Petr Bartoň.

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská upozornila, že největší problém zdanění práce v ČR jsou vysoké odvody hrazené zaměstnavateli za jejich zaměstnance, a ne samotná sazba daně. Větší smysl by podle Horské dávalo zvýšení nezdanitelného minima na jednotlivce a na dítě. "To by zacílilo na nejzranitelnější skupiny obyvatel - občany s nízkými příjmy a samoživitele," uvedla. Navíc výpadek příjmů rozpočtu není podle Horské v současnosti tak lehce nahraditelný.

Bartoň upozornil, že daň ze mzdy a sociální odvody činí zhruba 44 procent celkových nákladů práce, což je sedmé nejvyšší zdanění práce z 36 zemí OECD. "Superhrubá mzda jako taková má tu výhodu, že zvyšuje viditelnost daní. Člověk si více uvědomuje, kolik jej ve skutečnosti stát stojí. Zrušením superhrubé mzdy a přechodem na hrubou budou daně zase trochu hůře viditelné - jako by nestačila nízká viditelnost většiny nákladů práce, tedy sociálních odvodů," uvedl.

Témata:  mzdy,  ekonomika