Vyplývá to ze nové publikace think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR. Podle ní by zrušení superhrubé mzdy snížilo příjmy státního rozpočtu o zhruba 80 miliard korun ročně.
"Zrušení superhrubé mzdy by na příjmové skupiny zaměstnanců dopadlo velmi nerovnoměrně. Nejméně výhodná by byla pro zaměstnance s nejnižšími příjmy a mnohým z nich by nepřinesla nic, protože ti daň z příjmu neplatí již dnes," uvedli autoři studie Klára Kalíšková, Daniel Münich a Michal Šoltés.
Podle vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) z minulého týdne by reálný výpadek příjmů veřejných rozpočtů měl být něco přes 70 miliard korun, z toho 50 miliard korun připadá na státní rozpočet.
Na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu se koaliční strany dohodly koncem srpna. Zároveň má zůstat sazba 23 procent pro lidi s příjmem nad zhruba 139.000 korun měsíčně. Koalice zrušení superhrubé mzdy slíbila ve svém vládním programovém prohlášení. Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Proti zavedení 15procentní daně z příjmu je prezident Miloš Zeman, podle něhož jde o pokus o nabourání díry do státního rozpočtu.
Ze zrušení superhrubé mzdy by nemělo výhody podle autorů studie zhruba 15 procent zaměstnanců. "Jde o zaměstnance, kteří mají buď velmi nízké příjmy nebo uplatňují vysoké množství slev jako například na děti, nepracujícího manžela či manželku, školkovné nebo vysoké odpočty z daňového základu z hypoték, stavebního a životního pojištění atd.," uvedli.
Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté představuje základ daně z příjmů. Vedle toho je ještě pro vysokopříjmové skupiny v daňovém systému takzvaná solidární přirážka, ta zůstane tedy fakticky zachována. Průměrná hrubá měsíční mzda byla loni podle dat Českého statistického úřadu 34.125 Kč.
