Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Městský soud v Praze zamítl stížnost členů skupiny Ztohoven

Performeři ze skupiny Ztohoven vyvěsili na Pražském hradě obří červené trenky
Performeři ze skupiny Ztohoven vyvěsili na Pražském hradě obří červené trenky
Foto: Reprofoto

Praha - Městský soud v Praze zamítl stížnost členů skupiny Ztohoven kvůli údajné podjatosti soudkyně Šárky Šantorové, která se zabývá případem vyvěšení obřích červených trenýrek nad Hradem. Informovala o tom dnes Česká televize.

Filipu Crhákovi, Matěji Hájkovi a Davidu Honsovi vadil při červnovém jednání možný střet zájmů, protože Šantorovou, stejně jako všechny soudce, zaměstnává Kancelář prezidenta republiky. Stížnost podal advokát umělců poté, co Šantorová rozhodla o tom, že podjatá není.

"Neuznávám tento soud. Jste zřizovaná českým státem, naše protistrana je Kancelář prezidenta republiky, a z tohoto důvodu nevěřím, že byste kdy mohla rozhodnout v neprospěch vašeho zaměstnavatele," řekl soudkyni v červnu Crhák. Jako jediný odmítl vypovídat, další dva obžalovaní na otázky soudu odpovídali.

Obří červené trenýrky vyvěsili členové Ztohoven loni 19. září na protest proti politice prezidenta Miloše Zemana. Převlečeni za kominíky tehdy po lešení vylezli na střechu Pražského hradu a standartu vyměnili za obří rudé trenýrky. Vlajku zavinuli do balíčku a hodili k nedaleké kavárně Starbucks, čímž se podle obžaloby dopustili krádeže, poškozování cizí věci a výtržnictví. Mužům hrozí až tři roky vězení.

Témata:  Ztohoven Pražský Hrad Miloš Zeman

Související

Aktuálně se děje

8:24

Felix Slováček je po další operaci. Problém nejde úplně odstranit, přiznal

Dáda Patrasová si v poslední době mohla dělat obavy o manžela i syna. Oba se totiž museli podrobit operaci. Felix Slováček starší se potýká s problémem, který se vyskytuje opakovaně. Podle jeho slov ho navíc nejde definitivně odstranit. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Praha, ilustrační fotografie.

Komentář

Z Česka a Prahy zvláště se stal skanzen, vyšší budovu má i Brno. Změna je na obzoru

Z České republiky, a Prahy zvláště, se stává jakýsi skanzen. V první padesátce žebříčku nejvyšších budov zemí Visegrádské čtyřky má Česko jen dvě zastoupení. A to brněnskou AZ Tower na 39. místě a pražskou City Tower na 42. místě. Žebříčku dominují Poláci s bezmála čtyřiceti zastoupeními; výrazně vyšší budovu, než jsou ty české nejvyšší, ovšem mají také Slováci a Maďaři.