reklama

Takzvaná zvláštní práva znamenají právo zřizovat církevní školy, vyučovat náboženství na státních školách nebo konat obřady, při nichž jsou uzavírány církevní sňatky.

K žádostem by se musely podle Úsvitu vyjadřovat i tajné služby a policie. Církve by nesměly vzbuzovat vážnou obavu, že ohrožují zahraničněpolitický zájem České republiky, ani důvodné podezření, že ohrožují veřejný pořádek nebo národní bezpečnost.

Kritéria navrhovaná Úsvitem jsou podle předběžného stanoviska pro středeční zasedání kabinetu natolik obecná, že by mohla vést k rozhodování na základě politického uvážení. Veřejný pořádek a národní bezpečnost se podle vládních legislativců uplatňují už v řízení o registraci církve a tato kritéria mohou být i důvodem pro zrušení registrace.

Obdobnou novelu podal Úsvit už loni na jaře. Sněmovna ji zamítla v souladu se záporným postojem vlády už v úvodním kole na podzim. Předkladatelé nynější úpravy tvrdí, že problém nezmizel. "Výrazné zhoršení bezpečnostní situace v Evropě nadále přetrvává. Proto je nutné čelit zvýšení rizika šíření myšlenek a proudů, které nejsou slučitelné s civilizačním okruhem, do kterého patří Česká republika," píšou autoři v důvodové zprávě.