reklama

Šlechtová proto chce, aby všechny orgány, které vypisují výzvy v jednotlivých programech, do konce roku vypsaly minimálně 70 procent těchto výzev. ČR má na programové období 2014 - 2020 přiděleno zhruba 650 miliard korun, v polovině září mělo smluvně zajištěno téměř 51 miliard.

Nikdo si podle ní nemůže myslet, že by brexit neměl žádný vliv. „Velká Británie je třetím největším plátcem do evropského rozpočtu. Pokud v březnu 2017 zažádá o odchod z EU, tak ten proces potrvá maximálně dva roky. Ale může to být i dříve. Proto třeba už od roku 2019 můžeme být bez britských peněz. A to by byla zhruba pětina částky, kterou do té doby nevyčerpáme," upozornila.

Vyzývá proto orgány, hlavně ministerstva, které za operační programy zodpovídají, aby co nejrychleji vyhlašovaly výzvy. „Ministerstva zároveň musí oslovovat žadatele, aby o dotace žádali. To se zatím moc nedaří," doplnila ministryně. Česko má podle ní navíc zpoždění, protože řídící orgány se ještě do poloviny letošního roku zabývaly dočerpáváním peněz z programového období 2007 - 2013. Evropská unie navíc přidělené prostředky definitivně schválila až v polovině roku 2015.

Evropská komise by podle ní navíc teoreticky mohla programové období zkrátit. Připomněla, že vzniká třeba migrační fond, a tak unie může potřebovat peníze i na jiné věci. „Zatím počítáme s tím, že peníze z aktuálního období budeme moci čerpat až do roku 2023. Ale může se stát, že skončíme už v roce 2020 a příjemci o ně přijdou. Zkušenosti s vyjednáváním s Evropskou komisí mám. A mám pocit, že pokud se tam nějaké informace šíří velmi neformálně, tak je to nakonec oficiální. Proto to hlídám. Nechci šířit poplašné informace vůči příjemcům, ale je to fakt," dodala ministryně.

Znovu se také objevil návrh, aby země střední a východní Evropy, které nechtějí přijímat uprchlíky, přišly o evropské dotace. To ale Šlechtová striktně odmítla.

reklama