reklama

Podle Pavla má Rusko zpracovánu analýzu cílových skupin v jednotlivých zemích. Ví, na koho se v nich může spolehnout a co na koho platí. Moskva však podle něj neuvažuje o válce se západem. Je si podle Pavla vědoma toho, že stále není ve stavu, aby mohlo být „věrohodným konkurentem" pro alianci.

Pavel se shodnul s ministrem vnitra Milanem Chovancem, že ruská propaganda je zaměřená odlišně na jednotlivé alianční země. Podle Pavla proto musí být přístup k ní také v každé členské zemi jiný. „Ruská propaganda je velmi sofistikovaná, velmi cílená. Udělali velmi šikovně analýzy cílových skupin v jednotlivých zemích. Mají velmi dobře identifikované prostředí, kdo jsou aktéři, hráči, se kterými mohou počítat, do jaké míry s nimi mohou počítat, co na koho platí," podotkl Pavel.

Ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi se podle Pavla podařilo stát transformovat po vzoru tajné služby, takže i metody, které stát používá, jsou často podobné metodám zpravodajských služeb.

Ruská propaganda pak podle Chovance využívá například deziluze evropských občanů z Evropské unie. Poznamenal, že v budoucnu ale k podobnému nástroji mohou sáhnout i jiné státy, třeba Čína, nebo i velké korporace. Vyjádřil také obavu z chudnoucího Ruska, které se snaží svůj ekonomický konec odtlačit co nejdál. „Obávám se, že ten ekonomický konec je blíž, než se zdá. Pak je třeba najít vnějšího nepřítele," dodal.

Ruský postoj nesměřuje k válce se západními zeměmi, domnívá se Pavel. I když má Rusko mnohem schopnější armádu než před 15 lety, stále není ve stavu, „kdy by mohlo být věrohodným konkurentem pro alianci", řekl s tím, že si je toho ruské vedení vědomo. Proto často hrozí použitím jaderných zbraní, které mají nahradit jeho slabiny v oblasti konvenčních sil. "Ve skutečnosti Rusko neuvažuje o tom, že by měla být válka, protože by to v principu byla válka jaderná," dodal Pavel.

Rusku se ale podle něj hodí vytváření vnějšího nepřítele, protože to umožňuje přežít současnému režimu, což je hlavní motivací současného ruského vedení.