Praha - Po brexitu, tedy odchodu Velké Británie z Evropské unie, začali občané dalších unijních zemí zvažovat, jestli by právě i jejich stát neměl z Unie vystoupit. Většina lidí tak činila a činí v souvislosti s migranty, kteří hromadně putují do Evropy. Podle odborníků ale nemusí Česko nutně vystupovat z Unie, aby se uprchlíkům vyhnulo, naopak.
Není tomu tak dávno, co se ze zemí Evropské unie po referendu Británie o brexitu ozývaly hlasy po dalších odchodech z Unie. Ačkoliv se napjatá situace uklidnila, riziko v podobě velkého přívalu migrantů je stále přítomné a lidé se myšlenky na odchod z EU nevzdávají.
Stejná situace platí i v České republice. Po brexitu ostatně evropská média psala o czexitu, protože i český premiér Bohuslav Sobotka dříve naznačil, že by se o přijetí či odmítnutí uprchlických kvót mohlo rozhodovat v referendu. Žádné jednání o vystoupení z EU ale aktuálně neprobíhá a podle ředitele think tanku Evropské hodnoty Radka Hokovského jsou hlasy volající po czexitu naštěstí jen okrajové.
"Jejich nositelé jsou často v kategorii extremistů, kteří by nejraději zrušili i liberální demokracii. Ale politickou relevanci tato myšlenka získala, když se za referendum o vystoupení ČR z EU (a také z NATO) silně vyslovil prezident Zeman. Ten hned dodal, že by hlasoval proti, ale pro konání referenda podle svých slov udělá všechno," podotkl Hokovský na svém blogu.
Varuje však, že návrhem je potřeba se zabývat a samotné vystoupení z EU je legitimním požadavkem, který sám o sobě není projevem politického extremismu. Dodává sice, že si dovede představit situace, ve kterých by nejméně špatným řešením bylo opuštění Unie, v takových podmínkách ale prý zdaleka nejsme.
Hokovský nepopírá, že jedním z nejoblíbenějších argumentů zastánců Czexitu je právě obava z migrace. Faktem ale podle něj je, že do Evropy se v následujících letech a desetiletích budou chtít dostat miliony lidí zcela bez ohledu na nějakou Evropskou unii. Přiznává však, že loňskou migrační vlnu státy a instituce EU tragicky nezvládly a politici jako německá kancléřka Merkelová svými nešťastnými výroky migranty a převaděče ještě povzbudili.
"Někteří argumentují pro vystoupení odporem proti kvótám na uprchlíky, které bohužel stále prosazuje Junckerova Komise. Rok po přehlasování skupinky odpůrců povinných kvót včetně České republiky už ale téměř všichni i v Bruselu přiznávají, že projekt relokací v rámci EU selhal. A již ho neodmítají jen státy Visegrádu, ale například i rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz se vyslovil pro jeho zrušení," tvrdí na blogu na aktualne.cz.
Česko však má možnost kvóty nenaplňovat a pokud by Komise nadále trvala na relokačním mechanismu, Česko se mu může vyhnout mnohem jednodušeji, než rovnou úplným vystupováním z Evropské unie. Problém vidí v tom, že to, co dnes nazýváme migrační krizí, je ve skutečnosti pouze začátkem nové normality z hlediska počtu lidí, kteří se do Evropy budou snažit dostat.
"Desítky, možná stovky milionů lidí se zkrátka dají do pohybu a je zcela jasné, že budou směřovat zejména směrem k ojedinělé oáze blahobytu, zeleně, pitné vody a bezpečí zvané Evropa. Preferovanou destinací už nebude jen Německo s přívětivou společností a štědrým sociálním systémem, ale jakákoliv země, kde jsou dostupné základní potraviny a přes den se nestřílí na ulici," tvrdí.
V tomto kontextu je proto podle něj směšné se domnívat, že by se nějaká malá, hospodářsky nesoběstačná země mohla migračnímu tlaku takových rozměrů vyhnout tím, že by se politicky izolovala od zbytku Evropy. Hrozbě nezvladatelné masové imigrace je potřeba čelit jako celek.
"Zoufalé davy běženců utíkající před jistou smrtí hladem či zabitím nezastaví ani ostnaté dráty ani elektrické ploty. Jedinou šancí Evropy je vynaložit ohromné, zatím politicky nepředstavitelné finanční prostředky a humanitární, policejní a vojenské kapacity na vytvoření bezpečných zón a systému regulace migračních toků přímo v Africe a na Blízkém východě. To bude vyžadovat kompletní změnu paradigmatu, z jakého jsme dosud nahlíželi na zahraniční, humanitární a azylovou politiku Evropské unie. Politické a intelektuální elity západní Evropy pořád sní o budování stále užší Unie s ambiciózními redistribučními projekty, ale prioritou evropské spolupráce v jednadvacátém století bude stát se aliancí proti masové imigraci," upozornil Hokovský.
Obává se, že nás čeká velmi náročná a pravděpodobně i neukončená veřejná debata mezi dvěma extrémními pozicemi, tedy představou, že si Evropa může udržet absolutní otevřenost vůči všem, kteří chtějí přijít, a iluzí, že je možné dosáhnout nulové imigrace tím, že se izolujeme.
Související
22. srpna 2024 10:08
16. srpna 2024 14:03
14. srpna 2024 13:07
14. května 2024 16:37
13. května 2024 16:44
15. dubna 2024 15:01