reklama

"Mám ambici začít v klidu dělat systémové věci. Například jak informační technologie (IT) zpřístupnit klientsky zemědělcům, aby to bylo IT třetího tisíciletí," uvedl ministr v rozhovoru pro ČTK.

Podle něho by se mohla za několik let třeba snížit administrativní zátěž, aby zemědělci mohli například nasnímat QR kódy z etiket hnojiv, a informace tak rovnou odesílat kontrolním orgánům.

Dalším cílem je, aby zemědělci nemuseli pro jednotlivé dotační tituly informace odesílat několikrát nebo na více míst.

V loňském roce pro ministerstvo provedl Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) šetření, kterým zjišťoval použitelnost existujících závlahových systémů. V ČR jde téměř o 160.000 hektarů, které jsou zavlažovatelné, provozované závlahy jsou však jen na 41 procentech, tedy zhruba na 65.000 hektarů. Někteří zemědělci však závlahové systémy pouze natlakují a nepoužívají je k samotnému zavlažování. Dělají to jen kvůli sběračům kovů, kteří by jinak koncové části infrastruktury odnesli.

V letošním roce by se měl VÚMOP zaměřit na zjišťování použitelnosti odvodňovacích, tedy drenážních systémů. "Nyní máme 1,2 milionu hektarů, které jsou pod drenážemi a je tady spousta lokalit, kde by mohl být systém nějak inteligentně řízen. Mohla by tam být hradítka, případně v některých lokalitách by šlo drenážní systém zpětně zatopit, takže by mohl fungovat jako výborná závlaha podmokem," domnívá se ministr. Většina majitelů však podle něj o drenážích na svých pozemcích neví.

reklama