Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jaké sympatie chovají Češi k některým zemím? Průzkum ukázal zajímavé změny

Lidé
Lidé
Foto: Pixabay

Praha - V rámci listopadového šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) předložilo svým respondentům otázku, jak sympatické či nesympatické jsou jim některé země. Dotázaní svoje postoje vyjadřovali na pětibodové škále s krajními hodnotami „velmi sympatická“ a „velmi nesympatická“.

Relativně nejvřelejší vztah ze zkoumaných zemí mají čeští občané ke Slovensku, a to s poměrně velkým náskokem oproti jiným zemím, když u Slovenska jako jediné země více než polovinu odpovědí tvořila krajní varianta 1, tj. „velmi sympatická“.

Vedle něj se v odpovědích respondentů jednoznačně převažující sympatie objevovaly rovněž v případě Rakouska, Francie, Švédska, Norska, Itálie a Velké Británie, u kterých variantu 1 či 2 volili dvě třetiny dotázaných.

Následují Maďarsko, Japonsko, Řecko, Brazílie, Polsko, Spojené státy americké a Německo, u kterých 1 či 2 zvolilo okolo poloviny dotázaných.

Víceméně vyrovnané podíly sympatií a antipatií s relativně nejvyšším zastoupením neutrální středové varianty 3 šetření ukázalo v případě Litvy a Srbka, informuje soc.cas.cz.

Již zřetelně převažující antipatie nad sympatiemi při relativně vysokém podílu neutrálního postoje byly zaznamenány v případě Indie, Ruska, Ukrajiny, Číny a Izraele, u kterých se podíly součtu variant 4 a 5 stále ještě pohybovaly kolem dvou pětin. Přibližně polovinu negativních výroků (body 4+5 na škále) dotázaní přisoudili Turecku.

Nízký podíl vyjadřovaných sympatií a naopak absolutně většinový podíl opačného postoje výzkum zaznamenal u Palestiny, Afghánistánu, Íránu, Sýrie a Iráku.

Významný pokles zaznamenalo Polsko (o procentních 7 bodů) a Čína (o procentních 6 bodů). U Francie byl rovněž zaznamenán mírný pokles sympatií (o procentní 4 body), který přitom potvrdil a prodloužil trend výrazného poklesu z minulého roku. Totéž lze říct i o sympatiích ke Spojeným státům americkým, kde sice zaznamenaný pokles v porovnání s minulým výzkumem je na hranici statistické významnosti, ale rovněž jde o potvrzení a prodloužení trendu poklesu z loňského roku.

Stejně tak byly potvrzeny loňské poklesy sympatií v případě Rakouska, Švédska, Velké Británie, Itálie a Německa. Naopak sympatie vzrostly k Řecku (o 10 procentních bodů), avšak stále nedosahují úrovně, kterou měly ještě před dvěma lety.

"V podrobnější analýze jsme se soustředili na státy, které v posledním šetření propadly (Čína, Polsko). Zjistili jsme, že jejich propad není vázán na sociodemografika a že jde o celkový posun veřejného mínění. Dále jsme ověřili, do jaké míry jsou sympatie k politicky klíčovým zemím ovlivněny levopravou politickou orientací. Potvrdilo se, že větší sympatie k Čině či Rusku jsou především mezi krajní levicí, naopak k USA jsou mezi těmito dotázanými sympatie nejnižší. Podívali jsme se také na (ne)sympatie k Izraeli: ukázalo se, že vyšší míra nesympatií se pojí nejen s levicí, ale i politickým středem, nižší pak s pravicí," uvedli autoři průzkumu.

Témata:  průzkumy Češi Slovensko lidé

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 17:10

Policie uzavřela vyšetřování Tsoukernikova kolapsu. Padla obvinění

Možná si ještě vzpomenete, že podnikateli Leonu Tsoukernikovi, jenž je známý i díky vřelým vztahům s českými celebritami, šlo loni o život. Incidentem, který to zapříčinil, se zabývala policie. A podle nejnovějších informací dospěla k obvinění dvou osob. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Filip Turek (Motoristé)

Nejméně věří Češi Turkovi, ukázal průzkum. Od politika přišla rázná reakce

První letošní výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), realizovaný na přelomu ledna a února 2026, nabízí detailní pohled na to, jak čeští občané vnímají své politické představitele. Nejdůvěryhodnější postavou české politické scény zůstává prezident Petr Pavel, kterému věří 62 procent dotázaných. Jako jediný politik v šetření oslovuje téměř dvě třetiny veřejnosti a dosahuje kladného indexu důvěry ve výši +28.