Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jaké sympatie chovají Češi k některým zemím? Průzkum ukázal zajímavé změny

Lidé
Lidé
Foto: Pixabay

Praha - V rámci listopadového šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) předložilo svým respondentům otázku, jak sympatické či nesympatické jsou jim některé země. Dotázaní svoje postoje vyjadřovali na pětibodové škále s krajními hodnotami „velmi sympatická“ a „velmi nesympatická“.

Relativně nejvřelejší vztah ze zkoumaných zemí mají čeští občané ke Slovensku, a to s poměrně velkým náskokem oproti jiným zemím, když u Slovenska jako jediné země více než polovinu odpovědí tvořila krajní varianta 1, tj. „velmi sympatická“.

Vedle něj se v odpovědích respondentů jednoznačně převažující sympatie objevovaly rovněž v případě Rakouska, Francie, Švédska, Norska, Itálie a Velké Británie, u kterých variantu 1 či 2 volili dvě třetiny dotázaných.

Následují Maďarsko, Japonsko, Řecko, Brazílie, Polsko, Spojené státy americké a Německo, u kterých 1 či 2 zvolilo okolo poloviny dotázaných.

Víceméně vyrovnané podíly sympatií a antipatií s relativně nejvyšším zastoupením neutrální středové varianty 3 šetření ukázalo v případě Litvy a Srbka, informuje soc.cas.cz.

Již zřetelně převažující antipatie nad sympatiemi při relativně vysokém podílu neutrálního postoje byly zaznamenány v případě Indie, Ruska, Ukrajiny, Číny a Izraele, u kterých se podíly součtu variant 4 a 5 stále ještě pohybovaly kolem dvou pětin. Přibližně polovinu negativních výroků (body 4+5 na škále) dotázaní přisoudili Turecku.

Nízký podíl vyjadřovaných sympatií a naopak absolutně většinový podíl opačného postoje výzkum zaznamenal u Palestiny, Afghánistánu, Íránu, Sýrie a Iráku.

Významný pokles zaznamenalo Polsko (o procentních 7 bodů) a Čína (o procentních 6 bodů). U Francie byl rovněž zaznamenán mírný pokles sympatií (o procentní 4 body), který přitom potvrdil a prodloužil trend výrazného poklesu z minulého roku. Totéž lze říct i o sympatiích ke Spojeným státům americkým, kde sice zaznamenaný pokles v porovnání s minulým výzkumem je na hranici statistické významnosti, ale rovněž jde o potvrzení a prodloužení trendu poklesu z loňského roku.

Stejně tak byly potvrzeny loňské poklesy sympatií v případě Rakouska, Švédska, Velké Británie, Itálie a Německa. Naopak sympatie vzrostly k Řecku (o 10 procentních bodů), avšak stále nedosahují úrovně, kterou měly ještě před dvěma lety.

"V podrobnější analýze jsme se soustředili na státy, které v posledním šetření propadly (Čína, Polsko). Zjistili jsme, že jejich propad není vázán na sociodemografika a že jde o celkový posun veřejného mínění. Dále jsme ověřili, do jaké míry jsou sympatie k politicky klíčovým zemím ovlivněny levopravou politickou orientací. Potvrdilo se, že větší sympatie k Čině či Rusku jsou především mezi krajní levicí, naopak k USA jsou mezi těmito dotázanými sympatie nejnižší. Podívali jsme se také na (ne)sympatie k Izraeli: ukázalo se, že vyšší míra nesympatií se pojí nejen s levicí, ale i politickým středem, nižší pak s pravicí," uvedli autoři průzkumu.

Témata:  průzkumy Češi Slovensko lidé

Související

Aktuálně se děje

16. ledna 2026 15:49

Olympiáda plná hvězd. Chybět nebude ani Jakub Voráček

Zimní olympiáda už klepe na dveře, přičemž hokejový turnaj mužů bude tentokrát obzvlášť sledovaný. Po letech se totiž opět střetnou národní týmy v nejvyšší možné síle. Česko nebude chybět a chybět by neměl ani Jakub Voráček. Potvrzený je jeho televizní comeback. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

ODS si volí nové vedení. (17.1.2026)

Červíček na sjezdu ODS odstoupil z boje o post prvního místopředsedy

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.