reklama

v ČR se v prosinci 2016 rozhodně bezpečně cítila necelá jedna pětina dotazovaných (17 %) a spíše bezpečně přibližně dvě třetiny respondentů (64 %). Spíše ne v bezpečí se cítilo 14 % dotázaných a 4 % rozhodně bezpečí v republice nepociťovala. Ve srovnání s posledním šetřením z prosince 2015 míra pocitu bezpečí na území ČR mírně narostla – v roce 2015 se rozhodně či spíše bezpečně cítilo 76 % dotázaných, v roce 2016 již 81 %, uvedl soc.cas.cz.

Pocit bezpečí v místě bydliště rozhodně měla přibližně třetina dotázaných (32 %) a spíše bezpečně se v okolí bydliště cítilo 54 %. Spíše ne bezpečně se cítilo 11 % respondentů a rozhodně ne bezpečně pouze 2 %. Celková úroveň pocitu bezpečí se oproti minulému šetření z prosince 2015 výrazně nezměnila. Nárůst zaznamenala pouze kategorie „rozhodně ano“, kde počet respondentů stoupl z 27 % na 32 %, a to zejména na úkor kategorie „spíše ano“.

"Pocit bezpečí v ČR má velmi silný vztah s životní úrovní – s rostoucí životní úrovní se zvyšuje i pocit bezpečí. Kategorii „rozhodně ano“ zvolila přibližně čtvrtina respondentů (24 %) s dobrou životní úrovní zatímco lidé se špatnou životní úrovní volili stejnou kategorii pouze ve 4 % případů," uvedli autoři průzkumu.

Současnou situaci v Evropě vnímá z bezpečnostního hlediska jako velmi dobrou a spíše dobrou 14 % respondentů. Jako spíše špatnou vnímají bezpečnost v Evropě dvě pětiny respondentů (38 %) a jako velmi špatnou 14 % dotázaných. Obecně hůře vnímají bezpečnostní situaci starší lidé a lidé s horší životní úrovní.

Podle dvou pětin respondentů (43 %) se v posledních pěti letech bezpečnostní situace v Evropě rozhodně zhoršila a podle dalších 38 % spíše zhoršila. Že se situace zlepšila, se domnívají pouze 4 % respondentů a 14 % dotázaných nezaznamenalo v tomto ohledu žádnou změnu.

Z hlediska budoucího vývoje každý pátý respondent (22 %) přepokládá, že se bezpečnostní situace rozhodně zhorší a 39 % dotázaných se domnívá, že se situace spíše zhorší. Naopak optimistický výhled bezpečnostní situace Evropy přepokládá pouze 9 % dotázaných a podle přibližně čtvrtiny respondentů (24 %) nenastane v příštích 5 letech v Evropě v tomto ohledu žádná změna. Negativní vývoj častěji předpokládají osoby s horší životní úrovní (odpověď „rozhodně se zhorší“ zvolilo přibližně 36 % osob se špatnou životní úrovní, ale pouze 17 % s dobrou životní úrovní).

reklama