Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zeman si u Čechů pohoršil. Jak si vede v porovnání s Klausem a Havlem?

Miloš Zeman
Miloš Zeman
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - V lednovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zaměřilo na hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě. Dotázaní hodnotili, jak hlava státu plní funkce svěřené mu Ústavou, dbá o vážnost a důstojnost úřadu, reprezentuje ČR v zahraničí, působí jako autorita u občanů, ovlivňuje vnitropolitický život a zda je v kontaktu s občany a zná jejich problémy.

Nejvíce dotázaní občané ocenili, jak je prezident Miloš Zeman v kontaktu s občany a zná jejich problémy (dobře tento aspekt hodnotí 66 % respondentů), že v tomto ohledu selhává si myslí více než čtvrtina veřejnosti (28 %). Necelé dvě třetiny občanů (63 %) hodnotí jako dobré také to, jak prezident plní funkce svěřené Ústavu, kritické stanovisko v tomto ohledu vyjádřili přibližně tři z deseti dotázaných (31 %). Převahu příznivého hodnocení nad tím negativním jsme zaznamenali také v případě toho, jak český prezident Miloš Zeman ovlivňuje vnitropolitický život (podle 52 % dobře, podle 39 % špatně).

Přibližně vyrovnané podíly pozitivních a negativních stanovisek jsou u názoru na to, jak současný prezident reprezentuje naši zemi v zahraniční, když pozitivní hodnocení vyjádřilo 47 % dotázaných a negativní 49 % respondentů, uvedl soc.cas.cz.

V případě dalších dvou oblastí již převládá podíl těch, kteří hodnotí působení prezidenta v těchto oblastech jako špatné. Polovina občanů kritizuje to, jak prezident působí jako autorita u občanů (45 % pozitivní hodnocení, 50 % negativní hodnocení). Výraznější převaha negativních vyjádření je patrná v případě toho, jak prezident Miloš Zeman dbá o vážnost a důstojnost svého úřadu, kde kritické stanovisko vyslovily téměř tři pětiny dotázaných (39 % dobře, 57 % špatně).

Oproti šetření z ledna 2016 si prezident Miloš Zeman ve všech sledovaných aspektech mírně pohoršil, ale ve srovnání s výzkumem z ledna 2015 si naopak poměrně výrazně polepšil. Nejvýraznější pokles pozitivních odpovědí oproti loňskému výzkumu jsme zaznamenali v případě toho, jak prezident dbá o vážnost a důstojnost svého úřadu (pokles pozitivních odpovědí oproti roku 2016 o 9 procentních bodů, oproti roku 2015 nárůst o 13 procentních bodů) a ovlivňuje vnitropolitický život v ČR (pokles pozitivních odpovědí oproti roku 2016 o 7 procentních bodů, oproti roku 2015 nárůst o 13 procentních bodů).

V porovnání s působením Václava Klause v prezidentském úřadě, a to od roku 2004 až do roku 2013, hodnotí u Miloše Zemana čeští občané výrazně pozitivněji jeho kontakt s občany a znalost jejich problémů. Tuto oblast hodnotili lidé u Václava Klause zdaleka nejhůře, a to po celé sledované období. Aktuálně hodnotí čeští občané u Miloše Zemana lépe než u Václava Klase po celé jeho funkční období také to, jak ovlivňuje vnitropolitický život. Mírně hůře než tomu bylo v případě bývalého prezidenta Václava Klause, ovšem s výjimkou posledního šetření v rámci jeho funkčního období z roku 2013, se vyjadřují respondenti k tomu, jak současný prezident Miloše Zemana plní funkce svěřené Ústavou a působí jako autorita u občanů.

Stejně jako v případě Václava Klause, byl i Václav Havel hodnocen českými občanů hůře než současný prezident v tom, jak je v kontaktu s občany a zná jejich problémy. V aktuálním šetření je u prezidenta Miloše Zemana v porovnání s Václavem Havlem pozitivněji vnímáno i to, jak ovlivňuje vnitropolitický život (výjimkou je rok 1997, kdy byly výsledky obou prezidentů srovnatelné). Srovnatelné hodnocení současné hlavy státu v porovnání s bývalým prezidentem Václavem Havlem najdeme v případě toho, jak působí jako autorita u občanů a jak plní povinností stanovené Ústavou.

Naopak v dalších oblastech byl bývalý prezident Václav Havel vnímán výrazně pozitivněji než současná hlava státu, konkrétně u něj veřejnost více oceňovala, jak reprezentoval Českou republiku v zahraničí a jak dbal o vážnost a důstojnost prezidentského úřadu.

Témata:  Miloš Zeman prezident ČR průzkumy

Související

Aktuálně se děje

7. září 2024 9:09

Válku to nerozhodne, reagoval Austin na požadavek ohledně úderů do hloubi Ruska

Američané se stále moc netváří na jeden z požadavků Kyjeva. Ministr obrany Lloyd Austin v pátek na základně Ramstein řekl, že pokud Ukrajina obdrží povolení k používání západních zbraní k útokům v hloubi Ruska, o které žádá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, situaci na bojišti to stejně nezmění. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy