Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Prezidentské volby by měly začít nejpozději 19. a 20. ledna 2018

Pražský hrad
Pražský hrad
Foto: Lukáš Henzl, EuroZprávy.cz

Praha - Letos na podzim čekají Česko parlamentní volby a příští rok pak volby prezidenta. Ty by se měly konat nejpozději 19. a 20. ledna 2018. Kandidáty by tak bylo třeba nominovat do poloviny letošního listopadu. Miloš Zeman chce 9. března ohlásit, zda se bude ucházet o znovuzvolení.

Předseda Senátu Milan Štěch má na vyhlášení prezidentských voleb čas do 21. října.

Vybírání budoucí hlavy státu se musí konat tak, aby se uskutečnilo ve lhůtě od 60 dnů před koncem volebního období úřadujícího prezidenta. Případné druhé kolo musí být ale nejpozději 30 dnů před uplynutím tohoto limitu. Miloš Zeman se úřadu ujal 8. března 2013. První kolo tak mohlo být i 12. a 13. ledna 2018. Případné finále však bude muset být nejpozději 2. a 3. února příštího roku.

Pokud se šéf horní komory rozhodne pro nejzazší možný termín prezidentských voleb, dá adeptům čas na odevzdání přihlášek do 14. listopadu (66 dnů před volbami). Do konce listopadu by bylo možné odstranit případné vady na přihláškách. Ministerstvo vnitra by pak o registraci kandidátních listin muselo rozhodnout nejpozději 1. prosince.

Vyhlášením termínu voleb začne současně oficiální volební kampaň. Každý kandidát na prezidenta si podle zákona bude muset už do pěti dnů po vyhlášení termínu voleb zřídit transparentní účet pro financování volební kampaně. Ve veřejnoprávní televizi a rozhlase by se mohl představit prostřednictvím volební spotů, s jejichž vysíláním se začne nejpozději 3. ledna.

Témata:  prezident ČR Miloš Zeman Pražský Hrad

Související

Aktuálně se děje

12. září 2025 9:29

Richard Krajčo přiznal vážný problém. Ohrožuje jeho veřejné vystupování

Richard Krajčo přiznal poměrně vážný problém, který ohrožuje jeho veřejné vystupování. Dobrou zprávou pro fanoušky kapely Kryštof a jeho hereckých výkonů je, že se ho snaží řešit. Není to ale tak jednoduché. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Praha, ilustrační fotografie.

Komentář

Z Česka a Prahy zvláště se stal skanzen, vyšší budovu má i Brno. Změna je na obzoru

Z České republiky, a Prahy zvláště, se stává jakýsi skanzen. V první padesátce žebříčku nejvyšších budov zemí Visegrádské čtyřky má Česko jen dvě zastoupení. A to brněnskou AZ Tower na 39. místě a pražskou City Tower na 42. místě. Žebříčku dominují Poláci s bezmála čtyřiceti zastoupeními; výrazně vyšší budovu, než jsou ty české nejvyšší, ovšem mají také Slováci a Maďaři.