reklama

Muži by mohli podle novely, kterou teď dostanou k posouzení senátoři, nastoupit na týdenní volno do šesti týdnů po narození potomka. Pokud odváděli nemocenské pojištění, dostávali by z něj 70 procent vyměřovacího základu svého příjmu, tedy stejně jako ženy na mateřské. Otcovská by měla podle vlády posílit vztah mezi rodiči a potomkem a motivovat muže, aby se do péče víc zapojili.

V Česku se ročně rodí kolem 100.000 dětí. Otcovská by ročně vyšla na 630 až 800 milionů korun. Stát by přišel o 72 až 93 milionů na daních.

"Žádný racionální důvod k tomu není," uvedl k zavedení otcovské předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Novinka dopadne podle něho zejména na malé zaměstnavatele i na státní rozpočet. Pozměňovací návrh na vyškrtnutí otcovské z novely podpořilo i 27 ze 32 přítomných poslanců vládního hnutí ANO. "Zavedení nové dávky není úplně naším cílem," uvedla Radka Maxová (ANO). Otcové mohou podle ní využívat jiné nástroje, jmenovala flexibilní pracovní dobu, práci z domova a ošetřovné, tedy takzvaný paragraf.

Vládní novela původně předpokládala výplatu stoprocentní nemocenské pro dobrovolné hasiče, pokud onemocní kvůli nasazení. Dolní komora výhodu vztáhla pozměňovacím návrhem Jany Pastuchové (ANO) na všechny dobrovolné záchranáře.

Na sirotčí důchod dosáhne podle předlohy víc dětí. Penzi by měli mít šanci získat, pokud jejich zemřelému rodiči nebylo ani 28 let a platil v posledních deseti letech aspoň rok sociální odvody, či pokud jejich rodiči bylo nad 38 let a platil v posledních 20 letech odvody aspoň dva roky. Podle odhadů by náklady mohly dosáhnout 300 milionů korun ročně.

reklama