reklama

Kontroloři se zaměřili nejen na to, jak Ministerstvo zemědělství (MZe) tuto část programu řídilo. Prověřili také výběr projektů, administraci a přidělování dotací žadatelům ze strany Státního zemědělského intervenčního fondu a místních akčních skupin (MAS), které působily v konkrétních oblastech ČR.

Podle kontrolorů byla administrace projektů duplicitní a zdlouhavá. Na rozvoj venkova prostřednictvím iniciativy LEADER přitom putovaly téměř 4 miliardy korun, informuje nku.cz.

Ministerstvo peníze rozdělovalo ve spolupráci s místními akčními skupinami, které sdružují veřejné i soukromé organizace v jednotlivých regionech. Skupinám ale ministerstvo podle NKÚ nestanovilo, kolik peněz mohou nejvýše rozdělit. Skupiny poté jen obtížně nastavovaly cíle, kterých chtěly dosáhnout.

"Cíle místních akčních skupin často nebyly konkrétní, měřitelné ani reálné. Některé z nich nebyly naplněny, a jiné byly naopak překročeny až o stovky procent. Místní akční skupiny také chybovaly v hodnocení projektů," oznámila mluvčí NKÚ Jana Gabrielová. Ministerstvo pak podle ní podpořené projekty dostatečně nesledovalo. "Nemělo tak dostatek informací, aby vyhodnotilo, jestli podpořené projekty opravdu naplňují místní potřeby," doplnila.

Dotace dostalo podle NKÚ 112 akčních skupin pokrývajících asi dvě třetiny území Česka. "Mezi jednotlivými místními akčními skupinami existovaly velké rozdíly v počtu podpořených projektů i v objemu čerpaných peněz. Projektů konečných příjemců bylo v rámci jedné místní akční skupiny od 27 do 97 a přidělené dotace se pohybovaly od přibližně 12 do 89 milionů korun," sdělila Gabrielová.

Situace se podle kontrolorů nezlepšila ani v současném programovém období 2014-2020. "Místní akční skupiny již sice prošly standardizací, ta ale byla jen formální a ke zlepšení práce místních akčních skupin nepomohla," uvedla Gabrielová. Navíc se kvůli složitějšímu systému rozdělování dotací zpozdilo čerpání peněz z EU.