reklama

Nadpoloviční souhlas vyjadřuje česká veřejnost s výrokem o přijatelnosti rozvodu, když je rodina nefunkční („Když rodina nefunguje, je rozvod přijatelným řešením“), se kterým souhlasí 75 % dotázaných, pouze necelá desetina se staví proti tomuto výroku (8 %) a 15 % zaujímá neutrální postoj.

Stejně tak se více jak polovina občanů (56 %) shoduje v kladném postoji k soužití lidí, kteří spolu neplánují sňatek. O něco méně než polovina (49 %) respondentů podporuje názor, že jeden rodič může vychovat dítě stejně dobře jako oba rodiče společně, naopak proti se staví více než čtvrtina (28 %) respondentů.

Prakticky stejný podíl české veřejnosti (48 %) si nepovažuje za nutné, aby měli rodiče žijící se svými dětmi společně uzavřené manželství.

V případě dalších výroků již není souhlasný názor tak silný jako v předchozích případech. Dvě pětiny respondentů považují za hlavní výhodu manželství finanční jistotu (41 %), s tímto postojem se naopak neztotožňuje 28 % dotázaných. Obdobně nejednotný názor panuje i v případě toho, zda se děti rozvedených rodičů častěji rozvádějí. S tímto výrokem by souhlasilo 37 % respondentů oproti necelé čtvrtině (24 %).

U následujících výroků již vidíme převahu nesouhlasných postojů nad souhlasnými. Dvě pětiny (40 %) tak nepovažují za nutné, aby lidé, kteří chtějí mít děti, měli uzavřený sňatek. Obdobným způsobem je názorové spektrum rozloženo v případě výroku „Hlavním důvodem k uzavírání sňatků je mít děti“ (41 % nesouhlasných ku 31 % souhlasných). Mírně převažuje i nesouhlas s tím, že by ženatí muži či vdané ženy byli obecně spokojenější než svobodní (podíl nesouhlasných 30 % ku 27 %).

Významněji více respondentů si nemyslí, že je pro výchovu dětí podstatné, aby měli jejich rodiče uzavřen sňatek (49 %). Přibližně pětina (21 %) české veřejnosti je pak toho názoru, že rozvedeným mužům se žije hůře než rozvedeným ženám, naopak proti tomuto stanovisku se staví více jak dvě pětiny dotázaných (42 %).

S nadpoloviční převahou (51 %) pak česká veřejnost vyjadřuje nesouhlas s tím, že svobodní lidé mají menší vážnost mezi lidmi než vdané a ženatí. Obdobně hodnotí i situaci rozvedených osob, přičemž 55 % respondentů nepovažuje rozvod za důvod k menší vážnosti člověka ve společnosti.

Podobný podíl respondentů (54 %) se pak staví i proti názoru, že je pravděpodobnější rozpad rodin, kde mají partneři uzavřený sňatek.

S významnější většinovou převahou pak česká veřejnost odmítá, že by manželství byla zbytečná instituce (proti 59 %). Nejvyšší je pak podíl nesouhlasných odpovědí pro výroky, že není správné, aby spolu žili partneři v jednom bytě, pokud nebyli oddáni (71 %) a že špatné manželství je lepší než žádné (72 %).

Významné rozdíly mezi muži a ženami se objevují především v případě názoru, že rozvedeným mužům se žije lépe než rozvedeným ženám, přičemž ženy zastávají více odmítavý postoj k tomuto výroku než muži. Mírně více pak ženy souhlasí s tím, že hlavní výhodou manželství je finanční jistota, stejně tak významněji více než muži se domnívají, že jeden rodič může vychovat dítě stejně dobře jako oba rodiče společně.

Věřící lidé se častěji staví proti soužití lidí či výchově dětí bez uzavření sňatku mezi partnery. Konkrétně se tato tendence ukazuje u výroků „Lidé, kteří chtějí mít děti, by měli nejdříve uzavřít sňatek“, „Je v pořádku, když spolu lidé žijí, aniž by plánovali sňatek“, „Pokud žijí oba rodiče se svými dětmi ve společné domácnosti, není nutné, aby byli manželé“ a „Není správné, aby spolu žili partneři v jednom bytě, pokud nebyli oddáni“.

Lidé, kteří se na pravo-levé škále politické orientace zařazují k levici, se oproti lidem řadícím se k pravici častěji přiklání k názoru, že hlavním důvodem pro uzavření sňatku je mít děti a častěji se domnívají, že rozvedené osoby mají menší vážnost ve společnosti. Naopak lidé klonící se na totožné škále k pravici jsou více tolerantní k lidem, kteří spolu žijí, aniž by měli uzavřený sňatek.

U některých výroků můžeme pozorovat i vliv toho, zda respondenti vyrůstali v úplné či neúplné rodině. Na základě této vlastnosti se dotázaní liší především v názoru na to, zda jeden rodič může vychovat své dítě stejně dobře jako oba rodiče společně. Logicky lidé vyrůstající v neúplných rodinách více souhlasí s tímto výrokem oproti lidem, kteří vyrůstali v rodinách úplných. Lidé z úplných rodin pak také častěji zastávají názor, že pro výchovu dětí je důležité, aby jejich rodiče měli uzavřen sňatek.