Většina Čechů je s fungováním demokracie spokojená

Spokojenost s tím, jak v ČR funguje demokracie, vyjádřily tři pětiny respondentů (60 %), z toho 6 % se cítí „rozhodně spokojeno“ a 54 % „spíše spokojeno“. Kriticky zhodnotila fungování demokracie v naší zemi více než třetina dotázaných (36 %), v tom 28 % je s ním „spíše nespokojeno“ a 8 % „rozhodně nespokojeno“. 4 % oslovených se k položené otázce nedokázala vyjádřit a zvolila proto odpověď „nevím“.

Spokojenost s fungováním demokracie v ČR vyjadřují častěji lidé ve věku 15 až 19 let a 30 až 44 let, respondenti deklarující dobrou životní úroveň vlastní domácnosti, dotázaní se středoškolským vzděláním s maturitou nebo vzděláním vysokoškolským, obyvatelé Prahy, lidé hlásící se na škále politické orientace k pravici a ti, kteří by ve volbách chtěli volit ANO nebo ODS.

Nespokojenost s tím, jak v naší zemi funguje demokracie, se častěji objevila u respondentů starších 60 let, lidí deklarujících špatnou životní úroveň vlastní domácnosti, dotázaných se středním vzděláním bez maturity nebo vyučených, obyvatel Jihočeského kraje, u voličů KSČM a SPD a u oslovených řadících se na škále politické orientace jednoznačně k levici.

Oproti šetření z února 2016 se spokojenost s fungováním demokracie v naší zemi mírně zlepšila (nárůst celkového podílu spokojených o 4 procentní body). Současná spokojenost s fungováním demokracie v naší zemi je tak nejvyšší za celé sledované období (tj. od roku 2004) a je o 27 procentních bodů vyšší než v roce 2013, kdy naopak dosahovala svého minima.

Téměř polovina (48 %) českých občanů věří, že demokracie je lepší než jakýkoliv jiný způsob vlády. Otevřenost možnosti autoritativního způsobu vlády deklarovala v našem výzkumu přibližně čtvrtina oslovených (26 %), další zhruba pětina (19 %) se domnívá, že je lhostejné, zda v zemi je demokratický, nebo nedemokratický režim. Zbylých 7 % dotázaných se k položené otázce nedokázalo vyjádřit.

Podíl dotázaných, kteří věří, že demokracie je lepší než jakýkoliv jiný způsob vlády, se v porovnání se situací před rokem nijak významně nezměnil a je rovněž srovnatelný s obdobím 2007 až 2011 a 2013 až 2016. Současně je aktuální podíl těch, kteří věří, že demokracie je lepší než jakýkoliv jiný způsob vlády, o 6 procentních bodů vyšší než v únoru roku 2012, kdy dosahoval svého historického minima, uvedl soc.cas.cz.

Demokracie má častěji zastánce mezi lidmi s vysokoškolským vzděláním, občany označujícími svoji životní úroveň jako dobrou a obyvateli Prahy či Královehradeckého kraje. Z hlediska politických preferencí považují demokracii za nejlepší způsob vlády zejména lidé, kteří se sami zařazují k pravici nebo pravému středu, především pak voliči ANO, ODS a TOP 09.

Autoritativní způsob vlády by naproti tomu statisticky významně častěji byli ochotni připustit lidé hlásící se na škále politické orientace jednoznačně k levici, respondenti ve věku od 60 let výše, dotázaní hodnotící svou životní úroveň jako ani dobrou, ani špatnou či jako špatnou a ti, kteří by ve volbách podpořili KSČM.

Výsledky výzkumného šetření ukazují, že více než polovina české populace (55 %) má za to, že v České republice je s lidmi zacházeno rovnoprávně a spravedlivě, 8 % dotázaných uvedlo, že tomu tak je rozhodně, podle 47 % spíše. Přibližně dvě pětiny občanů (41 %) si naopak myslí, že rovnoprávnost a spravedlnost jsou principy, které nejsou v České republice uplatňovány, v tom 29 % uvedlo, že spíše nejsou uplatňovány, a 12 %, že rozhodně nejsouuplatňovány. 4 % respondentů zvolila odpověď „nevím.“

Za nespravedlivé a nerovnoprávné mají fungování politického systému častěji lidé ve věku od 60 let výše, občané se vzděláním základním nebo vyučení či středoškoláci bez maturity, důchodci, nezaměstnaní, respondenti, kteří se politicky řadí jednoznačně k levici, a v neposlední řadě sympatizanti KSČM a nevoliči bez preferované strany.

Téměř tři čtvrtiny občanů (74 %) si myslí, že lidská práva v České republice jsou respektována, v tom 13 % je přesvědčeno, že rozhodně jsou respektována, a 61 % uvedlo, že jsou spíše respektována.

Způsob hodnocení respektování lidských práv je provázán s hodnocením životní úrovně domácnosti – lidé, kteří ji hodnotí jako dobrou, zastávají názor, že lidská práva jsou v České republice dodržována, častěji než lidé se špatnou životní úrovní domácnosti. Z hlediska vzdělání platí, že s rostoucím stupněm dosaženého vzdělání roste také přesvědčení o tom, že lidská práva jsou v naší zemi respektována. Přesvědčení o respektu vůči lidským právům v ČR bylo také častější mezi lidmi, kteří se sami politicky zařadili k pravému středu, dotázanými ve věku 45 až 59 let a voliči ANO.

Témata:  demokracie,  průzkumy,  Češi,  Česká republika