Praha - Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřil hospodaření Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) v letech 2013 až 2015. Kontroloři se zabývali například tím, jak SÚKL používal peníze na svůj provoz, budoval informační systémy či jak vedl účetnictví. Celkově přitom zkontrolovali téměř 450 milionů korun a majetek v hodnotě 160 milionů korun. Kontrola ukázala, že Centrální uložiště elektronických receptů („eRecept“), které vyšlo zhruba na 318 milionů korun, je využíváno jen minimálně. Nedostatky kontroloři odhalili i ve způsobu financování činnosti SÚKL. Ústav se hájí, že je malé využití eReceptů způsobeno tím, že jsou zatím dobrovolné, povinné budou až od roku 2018.
Za vybudování Centrálního úložiště elektronických receptů SÚKL zaplatil v letech 2007 až 2016 téměř 318 milionů korun, jeho provoz bude v následujících čtyřech letech stát přibližně čtyři a půl milionu korun ročně.
Využití tohoto systému je přitom minimální, upozornil server nku.cz. Od srpna roku 2011 do října roku 2016 bylo v České republice vydáno necelých pět milionů elektronických receptů, což představuje zhruba jen jeden a půl procenta ze všech vydaných receptů.
SÚKL si také při budování systému „eRecept“ nevyhradil možnost tento systém modifikovat, případně jej upravovat třetí stranou, ani celkově nevyjasnil autorská práva k jeho používání. Kvůli tomu se dostal do sporu s dodavatelem, který vyústil až v soud a pozastavení provozu systému od prosince roku 2015 do března roku 2016.
"Nevyužívání elektronické preskripce bylo způsobeno zejména tím, že tento systém je doposud založen na dobrovolnosti používání," uvedla mluvčí SÚKL Lucie Přinesdomová. Část lékařů s povinným používáním eReceptů nesouhlasí, přinese jim to podle nich vyšší náklady. Ministerstvo zdravotnictví jim chce náklady navíc, které odhaduje na zhruba 4000 korun ročně, kompenzovat v úhradové vyhlášce. Nový systém pro elektronické recepty na léky nyní za 14,68 milionu korun bez DPH vytváří firma Solitea Business Solutions (dříve Aquasoft), která loni vyhrála tendr.
Lékový ústav nemohl podle Přinesdomové předvídat soudní spory o práva k systému elektronických receptů, ani následné předběžné opatření soudu, které provoz elektronických receptů dočasně přerušilo.
Kontrolní úřad kritizoval také další nedostatky hospodaření lékového ústavu v oblasti IT. SÚKL v letech 2005 až 2009, kdy přecházel na novou IT architekturu a vytvářel datový sklad, neměl licence na používání některých softwarových aplikací. Tím porušoval licenční práva. Dodavateli softwaru pak v rámci dohody o narovnání zaplatil 120 milionů korun.
Kontroloři se zabývali také financováním ústavu a jeho účetnictvím. SÚKL podle zákona vybírá od farmaceutických firem peníze za odborné úkony – jde o mimorozpočtové příjmy, ze kterých financuje svoji činnost. Jen v letech 2013 až 2015 takto inkasoval více než jeden a půl miliardy korun. SÚKL ale z těchto příjmů vytvářel rezervní fond, což nemá oporu v zákoně, a současně vykazoval nižší závazky. Takový způsob financování ovlivňuje podobu účetní závěrky a významně zkresluje pohled na finanční situaci SÚKL.
Témata: NKÚ (Nejvyšší kontrolní úřad), e-recepty, Státní Ústav Pro Kontrolu Léčiv (SÚKL), lékaři
Související
9. září 2024 10:31
26. srpna 2024 9:13
6. listopadu 2023 20:10
3. dubna 2023 8:28
27. března 2023 8:24
25. prosince 2022 8:14
