Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Euro nechceme a EU nevěříme, vyplynulo z průzkumu v ČR

Ekonomika, ilustrační fotografie
Ekonomika, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Praha - V dubnu 2016 Naše společnost zjišťovala názory veřejnosti na míru integrace EU a roli ČR v tomto procesu. Dále se ptala na důvěru v budoucnost projektu sjednocené Evropy a zaměřila se také na to, zda by měla Česká republika za svou měnu přijmout euro.

Česká veřejnost je obecně k budoucnosti evropského projektu spíše skeptická. Tomu, že projekt sjednocené Evropy rozhodně nebo spíše má budoucnost, věří více než třetina (36 %) obyvatel ČR. Více než polovina pak v jeho budoucnost nevěří (spíše nebo rozhodně nemá: 53 %) a zbývajících 11 % na otázku odpovědělo „nevím".

V porovnání s výzkumem realizovaným před 4 roky, tedy v dubnu 2012, se názory českých občanů na budoucnost projektu sjednocené Evropy statisticky významně nezměnily, uvedl soc.cas.cz.

Vysokoškolsky vzdělaní v budoucnost projektu věří více než ostatní, větší důvěru v budoucnost projektu sjednocené Evropy mají mladí lidé (ve věku 15 – 29 let), respondenti, kteří mají dobrou životní úroveň, a dotázaní, kteří se na škále politické orientace situují napravo. Z hlediska stranických preferencí projevují větší důvěru projektu sjednocené Evropy voliči ČSSD, TOP 09 a ANO.

V postojích české veřejnosti k posilování či oslabování integrace převažuje názor, že míra integrace Evropské unie by měla do budoucna zůstat přibližně stejná jako v současnosti, který vyslovily více než dvě pětiny dotázaných (42 %). Necelá pětina (16 %) se kloní k dalšímu posilování integrace a podle více než čtvrtiny respondentů (27 %) by naopak měla Evropská unie integraci oslabovat. 15 % oslovených nezaujalo k této problematice žádný postoj a zvolilo odpověď „nevím".

V porovnání se situací před 4 roky, kdy byla stejná otázka ve výzkumu CVVM položena naposledy, je patrné mírné posílení názoru, že by se evropská integrace měla do budoucna spíše oslabovat (+ 4 procentní body).

Obdobně jako v názoru na posilování integrace EU jsou více než dvě pětiny lidí (42 %) přesvědčeny, že zapojení ČR v Evropské unii by mělo do budoucna zůstat přibližně na stejné úrovni. Necelá pětina českých občanů (18 %) vyjádřila názor, že zapojení ČR se má posilovat, 30 % vyslovilo názor opačný, tedy že zapojení České republiky v Evropské unii má v dalších letech oslabovat.

V české společnosti stále přetrvává převážně odmítavý postoj k přijetí eura. V současné době více než tři čtvrtiny českých občanů (78 %) s přijetím eura za měnu ČR nesouhlasí, přičemž více než polovina (52 %) s tím „rozhodně nesouhlasí" a čtvrtina (26 %) „spíše nesouhlasí". Pro přijetí eura je nyní jen necelá pětina (17 %) Čechů, z toho 4 % „rozhodně" a 13 % „spíše". Zbývajících 5 % na otázku nemá utvořen názor a volí odpověď „nevím".

K odpůrcům eura se častěji řadí lidé se středním vzděláním bez maturity, respondenti se špatnou životní úrovní, ti, kdo současnou ekonomickou situaci hodnotí jako špatnou, důchodci, lidé hlásící se k levici, dotázaní, kteří nedůvěřují vládě, ti, kdo jsou nespokojení s politickou situací v ČR, a občané chovající k EU a jejím institucím nedůvěru.

Témata:  průzkumy Češi EU finance

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:13

Daniela Brzobohatá po rozpadu manželství není sama. U koho našla útěchu?

Manželství Ondřeje a Daniely Brzobohatých je u konce. Dvojice tak definitivně potvrdila spekulace, které se v posledních dnech lavinovitě šířily internetem a sociálními sítěmi. Rozchod známého páru se stal skutečností během úterního odpoledne, kdy oba manželé vydali oficiální vyjádření. Moderátorka se v těžkých chvílích po rozpadu vztahu uchýlila ke své blízké sousedce, se kterou nyní tráví značnou část volného času.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

V EU to nemá obdoby. Praha řeší dramatickou změnu, nejde to přehlédnout

Za poslední dekádu zažila Praha výrazný nárůst počtu osobních automobilů. V roce 2013 připadalo na 1 000 obyvatel metropole 565 osobních vozů, zatímco v roce 2023 toto číslo vzrostlo na 753. Tento nárůst o téměř 190 vozidel na 1 000 obyvatel řadí Prahu mezi desítku nejvíce motorizovaných regionů EU, a přitom také nadále nejrychleji se motorizujících se regionů v Evropské unii.