Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ošťádal a Univerzita Karlova podali ústavní stížnost na Zemana kvůli profesuře

Ústavní soud
Ústavní soud
Foto: Radek Sycha, EuroZprávy.cz

Brno – Ústavní soud (ÚS) na počátku května obdržel stížnost fyzika Ivana Ošťádala a Univerzity Karlovy. Týká se sporu o nejmenování Ošťádala profesorem. Ústavní stížnost bude jako soudce zpravodaj řešit Vojtěch Šimíček.

Stížnost směřuje proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) a předcházejícímu verdiktu Městského soudu v Praze, který zamítl žalobu na nečinnost prezidenta republiky Miloše Zemana. Ten Ošťádala odmítl jmenovat, odůvodnil to údajnými někdejšími kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Rozhodovat bude plénum, tedy sbor všech ústavních soudců, a to zřejmě kvůli tomu, že v kauze figuruje prezident.

V březnu sice NSS zamítl kasační stížnost Ošťádala a Univerzity Karlovy kvůli údajné nečinnosti prezidenta v řízení o jmenování fyzika profesorem, jejich druhé stížnosti ale vyhověl. Městskému soudu v Praze tak nařídil, aby znovu řešil žalobu směřující proti rozhodnutí o nejmenování Ošťádala, kterou původně označil za opožděnou. Otázku včasnosti žaloby má zvážit ještě jednou.

Nejprve Ošťádal spolu s univerzitou, kde působí, poukazoval na nečinnost Zemana. Ta podle žaloby spočívala v tom, že prezident nepodepsal Ošťádalův jmenovací dekret, což se dříve považovalo za samozřejmý, spíše formální krok. Městský soud dospěl k závěru, že ke dni jeho rozhodování už prezidentova nečinnost netrvala. Přerušení spatřoval soud v Zemanově dopisu ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD). V dopise uvedl, že Ošťádala nejmenuje, což lze podle městského soudu pokládat za formu rozhodnutí.

Dopis z ledna 2016 považuje za jasně vyjádřený projev vůle nejmenovat Ošťádala profesorem také NSS. Rozhodnutí o nejmenování pak podle soudu nepodléhá kontrasignaci premiéra nebo jím pověřeného člena vlády - na rozdíl od rozhodnutí, kdy prezident profesora, soudce či generála jmenuje.

„Prezidentovo rozhodnutí nevykonat tyto jeho pravomoci naopak sice může být vnímáno úkorně těmi, kteří očekávali, že je vykoná, obvykle však nevyvolává zásadní ústavně politické důsledky, s nimiž by musela být svázána odpovědnost vlády," uvedl k rozsudku soudce zpravodaj Pavel Molek.

Další žalobu směřující právě proti prezidentovu rozhodnutí, nikoliv proti jeho nečinnosti, označil městský soud za opožděnou. NSS v březnu rozhodnutí zrušil a věc mu vrací k dalšímu řízení. Musí se zabývat okolnostmi doručování, od kterých se odvíjí lhůta pro podání žaloby. Zvážit má také další dokazování a pak znovu posoudit otázku včasnosti žaloby.

Vedle Ošťádala Zeman nejmenoval další dva navržené kandidáty, ředitele Národní galerie Jiřího Fajta a Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické. Fajt se rovněž bránil neúspěšnou žalobou, v únoru k Nejvyššímu správnímu soudu dorazila jeho kasační stížnost.

Témata:  Univerzita Karlova Miloš Zeman Ústavní soud ČR

Související

Aktuálně se děje

5:00

Počasí na začátku meteorologického léta přinese i bouřky

Evidentní změnu už má přinést víkendové počasí. Bude sice nadále teplo, ale očekávají se i srážky. Pršet by pak mělo i v příštím týdnu, to nejvíce deště přinesou bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Jahody, ilustrační fotografie.

Komentář

Češi míří na jahody, ale připlatí si. Úroda není kdovíjaká

S koncem května začíná i letošní sezóna samosběrů jahod, která ale bude slabší než v předchozích letech. Jarní mrazy společně se suchem poškodily část úrody a pěstitelé očekávají nižší sklizeň i menší plody. Podle odhadů může být letošní úroda oproti loňsku až o třetinu nižší. Omezenější nabídka se zároveň promítne do cen, které letos na řadě míst vzrostou až o deset procent. Farmáři navíc upozorňují, že letošní samosběry mohou skončit dříve než obvykle.