Účast Zemana na konferenci v Pekingu ekonomice nepomůže, krotí nadšení expert

Prezident Si Ťin-pching uvedl, že Čína je připravena na projekty spojené s Hedvábnou stezkou vynaložit celkem 124 miliard dolarů. "Po ekonomické stránce je hlavně snahou o uplatnění přebytečných výrobních a stavebních kapacit ve zpomalující se čínské ekonomice, jakož i uplatnění přebytku obchodní bilance, dříve investované převážně do amerických státních dluhopisů," úvedl Hála.

"Základní mechanismus funguje tak, že Čína poskytuje zúčastněným zemím půjčky na infrastrukturální projekty, budované čínskými kontraktory," popsal princip Hála. "Peking v zásadě financuje zahraniční projekty pro své firmy formou půjček dalším zemím," dodal. Právě tento princip budí nedůvěru u některých evropských zemí.

"Pro Evropu by mohl mít projekt smysl pokud by měly evropské firmy rovnou příležitost ucházet se o zakázky a pokud by budované projekty byly skutečně užitečné pro evropskou infrastrukturu - a ne pouze politicky motivované mega-projekty," řekl Hála.

Takovým projektem je podle něj i kanál Odra - Labe, který v souvislosti s Čínou zmiňuje Zeman. Ten se jako jediný z nejvyšších představitelů států EU tento týden zúčastnil konference k Hedvábné stezce v Pekingu. "Je to výraz politických priorit českého prezidenta, podobně jako jeho účast na vojenské přehlídce při oslavách konce druhé světové války v Pekingu v roce 2015, kde byl rovněž jedinou hlavou země EU," komentoval Hála.

Dodal, že Peking se tehdy Zemanovi za účast na přehlídce odvděčil návštěvou čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze. "Ta měla přinést jen v roce 2016 kontrakty ve výši téměř 100 miliard Kč. Ve skutečnosti se pak realizovala zhruba dvě procenta. Podobný vysoký politický, ale nízký ekonomický efekt můžeme čekat i od současné návštěvy," podotkl expert.

Témata:  Čína,  Miloš Zeman,  ekonomika