reklama

"Nebyly zaznamenány protestní akce v tzv. sociálně vyloučených lokalitách anebo proti národnostním menšinám. Téma zcela vytěsnily reflexe tzv. uprchlické krize," upozornila zpráva.

Čeští extremisté loni uspořádali 307 akcí, tedy o 16 více než v roce 2014. Zpráva tak mírně zredukovala údaje ze čtvrtletních zpráv, které hovořily o 323 akcích extremistů. Krajní levice se podle konečných informací setkala na 141 akcích, extrémní pravice na 106. Protiislámská a protimigrační uskupení uspořádala dalších 60 shromáždění. Vedle hlavního města se významnější setkání uskutečnila v Ostravě, Brně, Českých Budějovicích a Plzni.

Policie za loňský rok eviduje 175 činů s extremistickým podtextem, což je o 26 méně než předloni. Nejvíce se jich stalo v Moravskoslezském kraji a v Praze, naopak v Pardubickém kraji nezaznamenali policisté ani jediný. Největší meziroční nárůst těchto trestných činů byl loni v kraji Zlínském. Celkově bylo objasněno 114 činů a obviněno 154 lidí. Nejčastěji mají výuční list, následují absolventi základních škol bez výučního listu.

Zpráva dále rekapituluje, že v rámci krajní pravice zaznamenala nárůst podpory Národní demokracie. Význam naopak ztratila Dělnická strana sociální spravedlnosti.

Protiislámské a protimigrační subjekty se podle autorů zprávy od tradičního krajně pravicového hnutí distancovaly, přesto se těšily podpoře sympatizantů extremistických skupin. "Vedle nich však dokázaly svými vyhraněnými názory na migraci zaujmout i část širší veřejnosti, která by se podpoře krajní pravice vyhýbala," stojí v dokumentu.

V rámci krajní levice zůstalo nejaktivnější anarchistické hnutí. V roce 2015 se mobilizovalo nejen proti růstu obliby protimigračních subjektů, ale i proti policejní "operaci Fénix", která směřovala vůči lidem podezřelým ze zapojení do uskupení Síť revolučních buněk. To se v uplynulém roce přihlásilo k osmi žhářským útokům.

Pro loňský rok bylo dále typické působení protestních iniciativ, které se orientovaly na kritiku členství Česka v EU či NATO.  "Na základě různých důvodů tyto platformy často inklinovaly k sympatiím až k nekritické adoraci Ruské federace a prezidenta (Vladimíra) Putina. Mnohdy tak napomáhaly šíření ruské propagandy," uzavírá zpráva.

reklama