reklama

Dokument, který je prvním celoněmeckým přehledem, zaznamenal od roku 2017 do letošního března 377 případů s podezřením na pravicový radikalismus.

"Je to pouze omezený počet případů, drtivá většina policistů a příslušníků bezpečnostních sborů dodržuje ústavu," řekl Seehofer na úvod tiskové konference. "Znamená to tedy, že nemáme žádné strukturální problémy," zdůraznil.

Na dotazy a upozornění novinářů, že bilance nezachytila nově odhalené případy po letošním březnu a zda i nové incidenty znamenají, že policie se opravdu nepotýká s problémy světonázoru svých příslušníků, odpověděl Seehofer, že tomu tak není. Podle Seehofera ale vláda i bezpečnostní sbory vnímají situaci velice vážně. "Každý prokázaný případ je ostudou, protože policie je vzorem demokracie. Každý případ bude prošetřen, extremismus nebude tolerován," dodal.

Zprávu sestavil Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), což je civilní kontrarozvědka. Šéf BfV Thomas Haldenwang novinářům řekl, že na pohled nízký počet případů neberou bezpečnostní složky na lehkou váhu. "I jeden případ je příliš," řekl Haldenwang. Poukázal také na to, že dokument označuje možnou radikalizaci policistů vycvičených k práci se zbraněmi za velké nebezpečí pro stát i společnost.

Zpráva zaznamenává situaci nejen v řadách spolkové i zemské policie, ale také u tajných služeb. Z průzkumu vyplynulo, že v období od ledna 2017 do letošního března bylo u policejních sborů jednotlivých německých spolkových zemí zachyceno 319 podezřelých případů. Na spolkové úrovni jich bylo 58, z nichž většina (44) byla zaznamenána u spolkové policie, zbývající jednotky případů se pak týkají Spolkového kriminálního úřadu (BKA), celníků, policejního útvaru střežícího Spolkový sněm, Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) a Spolkové zpravodajské služby (BND).

Pokud jde o jednotlivé zemské sbory, ohlásily nejvíce podezřelých případů Hesensko (59), Berlín (53), Severní Porýní-Vestfálsko (45), Bavorsko (31) a Sasko (28). Na opačné straně stojí Durynsko (pět případů), Hamburk (čtyři případy), Šlesvicko-Holštýnsko (tři případy), Brémy (jeden případ) a Sársko (žádný případ).

Ještě před zveřejněním zprávy bezpečnostní experti poukazovali na to, že výsledky z jednotlivých zemí budou odpovídat tomu, do jaké míry ovlivňuje problém pravicového radikalismu tamní politickou odpovědnost.

Naprostá většina případů se podle zprávy týká radikálních vyjádření či komentářů v diskuzních fórech nebo sociální médií. Jen ve dvou zachycených případech se podle BfV podařilo prokázat spojení člena bezpečnostních sborů s některou z krajně pravicových organizací.

Vedle policejních složek zpráva informuje i o 1064 podezřelých případech v řadách armády, a to v období ledna 2017 až dubna 2020. Ve zhruba 400 případech se podezření nepotvrdilo, v dalších 550 vyšetřování pokračuje.

Seehofer v červenci, kdy představoval zprávu kontrarozvědky za loňský rok, označil pravicový extremismus, rasismus a antisemitismus za největší hrozbu pro německou demokracii. Později také připustil, že problém se může týkat i policie, ačkoli bezpečnostní sbory označil za klenot země.

Loading...
reklama