reklama

Slinivku břišní (pankreas) máme spojenou především s produkcí inzulinu. Jaké další nepostradatelné funkce tento orgán má?

Slinivka břišní má především významnou roli v trávení – produkuje řadu trávicích enzymů. Kromě insulinu produkuje též řadu dalších hormonů.

Roste v posledních letech počet případů onemocnění slinivky?

Ano. Jednak jsou vzhledem k rozvoji medicíny častěji a dříve diagnostikovány, ale je prokázán i skutečný nárůst četnosti těchto onemocnění v populaci.

Jaké jsou první symptomy, které by nás měly upozornit, že je s naší slinivkou něco špatně?

Nemoci slinivky břišní mají bohužel obecně pozdní a nespecifické příznaky. Z typičtějších lze vyjmenovat bolesti břicha s maximem v horní polovině, vyzařující pod žeberní oblouky, někdy vystřelující do zad. Porucha funkce pankreatu se může projevit též řídkými, mastnými stolicemi. Nicméně nemoci pankreatu se mohou projevovat i naprosto nespecificky jako větší nadýmání, plynatost, neurčitý břišní dyskomfort, váhový úbytek apod. V některých případech může být prvním projevem onemocnění pankreatu objevení se diabetu, tedy cukrovky.

Co doporučujete jako prevenci onemocnění slinivky?

Jako prevence nemocí pankreatu je nejdůležitější nekouřit a nepít ve větší míře alkohol. Tyto nešvary stojí za většinou nemocí slinivky břišní. Podpůrným faktorem je pak zdravá strava – dostatek ovoce a zeleniny, vyvarování se velkého množství tuků, především přepalovaných živočišných.

Chodíme na preventivní prohlídky k praktickému lékaři či k zubaři, jak je to v případě slinivky břišní? Nezanedbáváme tak trochu tento orgán?

Možnosti zachytit onemocnění slinivky břišní při běžné preventivní prohlídce jsou bohužel omezené. Neexistuje jednoduché screeningové vyšetření, které by je odhalilo. Důležité je na jejich možnost myslet a při výše popsaných problémech, které mohou s onemocněním pankreatu souviset, indikovat detailnější vyšetření.

Jak probíhá vyšetření slinivky? Je třeba se obávat nepříjemných a bolestivých procedur?

Některá vyšetření pankreatu jsou nebolestivá, respektive neinvazivní – jedná se ultrazvuk, CT, magnetickou rezonanci. Nicméně jednu z nejpřesnějších metod současnosti představuje metoda mírně invazivní – endoskopický ultrazvuk (tzv. endosono). Jedná se o metodu endoskopickou, pro pacienta podobnou běžné gastroskopii (vyšetření žaludku ohebnou „hadičkou").

Rozdíl je v tom, že endoskop má na svém konci ultrazvukovou sondu a je tudíž možné vyšetřit slinivku ultrazvukem z bezprostřední blízkosti, pouze přes stěnu žaludku a dvanáctníku. Tato metoda (na rozdíl od výše zmíněných) umožňuje v případě potřeby i bezbolestný odběr vzorku tkáně na histologické vyšetření.

Rakovina slinivky je laickou veřejností pokládána za ortel brzké smrti. Je tomu opravdu tak?

Výsledky léčby karcinomu pankreatu jsou bohužel skutečně stále nedobré, i když k mírnému zlepšení v posledních letech došlo. Tato situace souvisí především s pozdním rozvojem příznaků, což vede k diagnostice v době již pokročilého onemocnění. Proto je tomuto tématu věnována velká pozornost ve výzkumu a to jednak na poli časnější diagnostiky a jednak samozřejmě na poli dokonalejší léčby.

Dělit rakovinu na „lepší" a „horší" je hodně kontroverzní, přesto se zeptám. Je nádor slinivky něčím zákeřnější než jiné typy rakovinného bujení?

Je potřeba si uvědomit, že i v případě nádorů slinivky se jedná o celou skupinu chorob s velmi odlišnou prognózou. Existují určité typy cystických nádorů, neuroendokrinních nádorů, případně lymfomů, jejichž prognóza je podstatně lepší než u adenokarcinomu pankreatu. Ten nicméně představuje většinu „nádorů slinivky", a proto jej lidé mají obecně na mysli, když hovoří o „rakovině slinivky".

Tento typ, t.j. adenokarcinom pankreatu, lze označit za „horší" typ rakoviny. Problémem je jednak již zmíněná pozdní diagnostika z důvodu dlouhého průběhu bez příznaků a jednak vcelku vysoká rezistence k v současnosti dostupné chemoterapii.

Které skupiny lidí jsou nádorem slinivky ohroženy zejména?

Jsou to kuřáci, konzumenti nadměrného množství alkoholu, obézní lidé především pokud konzumují velké množství masa a tuků a nedostatek ovoce a zeleniny. Roli může hrát i kontakt s karcinogeny např. v pracovním prostředí (např. polycyklické či chlorované uhlovodíky).

Z faktorů, které ovlivnit nemůžeme, je to pozitivní rodinná anamnéza (t.j. přítomnost příbuzných) karcinomu pankreatu a určité vrozené choroby, které jsou spojeny s vyšším rizikem rozvoje této choroby (mutace BRCA genu, familiární adenomatózní polypóza, hereditární pankreatitida, Peutz-Jeghersův syndrom a další). Tyto pacienty je potřeba intenzivně sledovat.

Některé studie prokazují též vyšší riziko rozvoje rakoviny pankreatu u pacientů s dlouholetým trváním diabetu. Naopak náhle vzniklý diabetes může být prvním příznakem karcinomu pankreatu. Vztah cukrovky a rakoviny pankreatu je tudíž složitý a je předmětem intenzivního zkoumání.

Můžeme v dohledné době čekat průlom v léčbě rakoviny slinivky?

Pozvolné lepšení situace za pomoci drobných objevů se děje neustále. Na velký průlom si zatím musíme počkat.

Kromě diabetu a rakoviny, která další onemocnění slinivky se ve větší míře objevují a jaká je u nich prognóza?

V zásadě se potýkáme se 3 základními skupinami chorob pankreatu. První představuje akutní pankreatitida, t.j. akutní zánět slinivky, která souvisí ve většině případů s konzumací alkoholu či kameny a blátem ve žlučových cestách. Zde je prognóza závislá na tíži zánětu a léčba je spíše na bedrech intenzivistů a anesteziologů. Nejtěžší případy mohou končit i úmrtím z důvodu selhání životně důležitých orgánů.

Dále je to chronická pankreatitida – t.j. vleklý zánět pankreatu, vedoucí jednak k bolestem a postupně vedoucí k poruše funkcí, které slinivka zastává. I zde je důležitá negativní role alkoholu a též kouření. Tato choroba přímo většinou pacienta na životě neohrožuje, ale svými projevy a nesnadností jejich řešení velmi snižuje kvalitu života. Navíc zvyšuje významně riziko rozvoje karcinomu pankreatu. Třetí skupinu představují nádory pankreatu a tato otázka již byla podrobně diskutována výše.

Děkujeme za rozhovor.