Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

O azyl v Česku letos požádalo 974 cizinců

Česká republika
Česká republika
Foto: Pixabay

Praha - Za osm měsíců letošního roku požádalo o azyl v Česku 974 cizinců, což bylo meziročně o 22 méně. Mezinárodní ochranu chtějí nejčastěji občané Ukrajiny. Na dalších místech skončily žádosti občanů Ázerbajdžánu a Gruzie. Proti loňsku výrazně ubylo žádostí o azyl od občanů Iráku.

Ukrajinci letos podali 324 žádostí, což bylo meziročně o šest méně. Druhý nejvyšší počet žádostí podali občané Ázerbájdžánu, a to 90. O 19 žádosti méně pak podali občané Gruzie. Na dalších místech skončily žádosti občanů Arménie, Sýrie, Vietnamu, Kuby, Iráků a Ruska, kteří podali od 33 do 72 žádostí.

Letos české úřady za prvních osm měsíců letošního roku přijaly 34 žádostí Iráčanů, loni jich za stejné období bylo o 102 víc. Loňský vzestup lze přičíst projektu na přesídlení křesťanských uprchlíků z Iráku, který vláda zrušila poté, co část běženců odešla do Německa a část zpět do rodné země.

Od letošního ledna do konce srpna podle statistiky Odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra získalo 23 lidí, dalších 89 dostalo doplňkovou ochranu, která se na rozdíl od azylu uděluje na předem stanovenou dobu. V 824 případech české úřady azyl neudělily nebo řízení zastavily.

Loni požádalo o azyl v Česku 1475 cizinců, což bylo o 50 meziročně méně. Extrémní byl rok 2001 s více než 18.000 žádostí.

Témata:  Česká republika uprchlíci Ministerstvo vnitra České republiky

Související

Aktuálně se děje

27. února 2026 13:21

V Krnově se střílelo. Policisté nalezli mrtvého muže

Tragédie, jejíž okolnosti zatím nejsou zcela známé, se v pátek stala v Krnově v Moravskoslezském kraji. U rodinného domu se ozvala střelba. Policisté na místě našli mrtvého muže a dvě zbraně. Případ se vyšetřuje. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš: Írán je hrozba pro EU. Na eskalaci reaguje i opozice

Čeští politici s napětím sledují eskalaci konfliktu na Blízkém východě, kde společné síly Spojených států a Izraele zasáhly strategické cíle na íránském území. Předseda vlády Andrej Babiš označil tento krok za pochopitelný, přičemž zdůraznil, že nekontrolovaný jaderný ambice Teheránu a jeho podpora mezinárodního terorismu představují přímou hrozbu nejen pro stabilitu regionu, ale i pro bezpečnost celé Evropy.