Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

O azyl v Česku letos požádalo 974 cizinců

Česká republika
Česká republika
Foto: Pixabay

Praha - Za osm měsíců letošního roku požádalo o azyl v Česku 974 cizinců, což bylo meziročně o 22 méně. Mezinárodní ochranu chtějí nejčastěji občané Ukrajiny. Na dalších místech skončily žádosti občanů Ázerbajdžánu a Gruzie. Proti loňsku výrazně ubylo žádostí o azyl od občanů Iráku.

Ukrajinci letos podali 324 žádostí, což bylo meziročně o šest méně. Druhý nejvyšší počet žádostí podali občané Ázerbájdžánu, a to 90. O 19 žádosti méně pak podali občané Gruzie. Na dalších místech skončily žádosti občanů Arménie, Sýrie, Vietnamu, Kuby, Iráků a Ruska, kteří podali od 33 do 72 žádostí.

Letos české úřady za prvních osm měsíců letošního roku přijaly 34 žádostí Iráčanů, loni jich za stejné období bylo o 102 víc. Loňský vzestup lze přičíst projektu na přesídlení křesťanských uprchlíků z Iráku, který vláda zrušila poté, co část běženců odešla do Německa a část zpět do rodné země.

Od letošního ledna do konce srpna podle statistiky Odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra získalo 23 lidí, dalších 89 dostalo doplňkovou ochranu, která se na rozdíl od azylu uděluje na předem stanovenou dobu. V 824 případech české úřady azyl neudělily nebo řízení zastavily.

Loni požádalo o azyl v Česku 1475 cizinců, což bylo o 50 meziročně méně. Extrémní byl rok 2001 s více než 18.000 žádostí.

Témata:  Česká republika uprchlíci Ministerstvo vnitra České republiky

Související

Aktuálně se děje

14. září 2025 21:50

Netanjahu čelí zlobě. Tvrzení, že je překážkou k míru, odmítá

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je jedinou překážkou v návratu rukojmích a dosažení mírové dohody s palestinským hnutím Hamás, tvrdí rodiny osob, které jsou nadále v moci teroristů. Informovala o tom BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Energetika, ilustrační fotografie.

Komentář

Kdy fixovat ceny energií? Vyplatí se sledovat i vývoj v Německu

Okamžitá cena velkoobchodní elektřiny v Německu dnes klesla nejníže od začátku letošního roku, na úroveň 8,83 eura za megawatthodinu. Signalizuje takto nízká cena na klíčovém evropském trhu také možné další zlevnění elektřiny v Česku, které je na německý trh poměrně úzce navázané? Vyplatí se českým domácnostem posečkat s fixací cen elektřiny, ale i plynu, jehož cenový vývoj je s vývojem cen elektřiny spjatý?