Statisíce Čechů v ohrožení? Lidé v těchto povoláních brzy přijdou o práci
Proč nejsou inteligentní lidé bohatí? Odborníci prozradili tajemství úspěchu
Peněženky Čechů krvácí? Za tyto věci platíme víc než zbytek Evropy
Ovesné vločky: Musí se lidé bát o své zdraví?
Zapomněli jste kartu nebo peníze v bankomatu? Tyto kroky vám zachrání úspory
reklama
Ukrajinci letos podali 324 žádostí, což bylo meziročně o šest méně. Druhý nejvyšší počet žádostí podali občané Ázerbájdžánu, a to 90. O 19 žádosti méně pak podali občané Gruzie. Na dalších místech skončily žádosti občanů Arménie, Sýrie, Vietnamu, Kuby, Iráků a Ruska, kteří podali od 33 do 72 žádostí.
Letos české úřady za prvních osm měsíců letošního roku přijaly 34 žádostí Iráčanů, loni jich za stejné období bylo o 102 víc. Loňský vzestup lze přičíst projektu na přesídlení křesťanských uprchlíků z Iráku, který vláda zrušila poté, co část běženců odešla do Německa a část zpět do rodné země.
Od letošního ledna do konce srpna podle statistiky Odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra získalo 23 lidí, dalších 89 dostalo doplňkovou ochranu, která se na rozdíl od azylu uděluje na předem stanovenou dobu. V 824 případech české úřady azyl neudělily nebo řízení zastavily.
Loni požádalo o azyl v Česku 1475 cizinců, což bylo o 50 meziročně méně. Extrémní byl rok 2001 s více než 18.000 žádostí.
