Praha - Návrhy stran z volebních programů, které se týkají změn důchodů, by vedly ke zvýšení schodku penzijního systému a k výpadku jeho příjmů. K posílení zásluhovosti záměry příliš nesměřují.
Strany neplánují většinou ani opatření ke zvýhodnění práce v penzi a nevěnují se pozůstalostním důchodům. Vyplývá to ze studie stranických programů před volbami, kterou vydal Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR.
Výdaje na důchody jsou dlouhodobě vyšší než příjmy, systém je tak léta v minusu. Schodek se v posledních letech snižoval, a to díky růstu ekonomiky. Odvody platí víc lidí z vyšších mezd. Deficit za rok 2013 činil 49,7 miliardy, loni byl 16,3 miliardy korun. Podle původního návrhu státního rozpočtu měl v příštím roce klesnout na 6,8 miliardy - na penze se mělo vybrat 421,1 miliardy a vyplatit 427,9 miliardy. Do Sněmovny vláda ale teď poslala jiný návrh, podle něhož by se měl penzijní systém dostat do přebytku 6,6 miliardy. Nově by výdaje měly činit 424,2 miliardy a příjmy 430,8 miliardy.
Podle analýzy od roku 2010 kumulovaný deficit důchodového účtu činí 260 miliard korun. Strany ve svých programech nemají u svých návrhů ale ani náklady, ani zdroje financování.
"Politické strany velmi často přichází se změnami, které jsou rozpočtově velmi náročně a neřeší krytí dodatečných výdajů," uvedli autoři. Mezi nákladnými změnami jmenovali návrhy na snížení odvodů, stanovení maxima pro odchod do důchodu v 65 letech, zvýšení minimální penze na 40 procent průměrné mzdy a možnost přesměrovat část odvodů do důchodu rodičů.
Podpoře pracujících důchodců se volební programy nevěnují. V Česku lidé přitom chodí do penze většinou jen proto, že už na ni mají nárok. V práci dál zůstává 13 procent penzistů. Ve Švédsku či Británii je to 35 procent seniorů a seniorek.
Se snížením odvodů důchodcům, kteří dál pracují, počítají jen Realisté. Další strany navrhují snížení odvodů všem. Podle autorů analýzy by sice jako vedlejší efekt pracovalo i víc lidí v penzi, důchodový systém by ale přišel o příjmy. Deficit by zvedlo i přesměrování části odvodů do penze rodičům, jak navrhují lidovci a ODS. Výše důchodu by pak navíc závisela na výdělku dětí. Pokud by měli penzisté dcery či postižené potomky, pobírali by méně. Ženy totiž v Česku vydělávají v průměru o pětinu méně než muži a invalidé obtížně hledají uplatnění, podotkli autoři studie.
Související
14. října 2024 12:26
13. října 2024 3:00
12. října 2024 8:10
1. října 2024 15:08
29. září 2024 20:13
