Politolog Jan Kubáček míní, že předpisy kampaň jednoznačně ovlivnily. "Ubylo billboardů jako dosud 'tradičního' dominantního volebního média, naopak se komunikace přesunula více směrem k sociálním médiím a kontaktní kampani," uvedl. Pozoroval také větší výskyt netradičních poutačů na nádražích, na neobvyklých místech ve městech a vesnicích.
Omezení billboardů zbavilo podle konzultanta pro politický marketing Martina Joachymstála veřejnost pocitu politické záplavy. "Nejen díky tomu vidíme mnohem více menších reklamních formátů a sponzorovaných příspěvků. Také podle Kubáčka strany používaly pestré formáty, například volební dopisy, setkávání s voliči a netradiční výlepy. Nebývale vysoký byl také letošní počet televizních a dalších debat, kde si kandidáti cvičí vystupování či argumentaci.
Joachymstál uvedl, že strany a hnutí zatím s limity neumějí příliš pracovat. "Proto jsme svědky relativně mdlých a nevýrazných kampaní spoléhajících na tradiční voličské skupiny a nástroje. Jsem přesvědčen, že v příštích volbách uvidíme mnohem větší míru specializace a tematického zacílení," uvedl.
Podle předsedy Institutu politického marketingu Karla Komínka přineslo nejviditelnější efekt pravidlo o nutnosti podepisování všech propagačních materiálů stran, což komplikuje vytváření grafických podkladů.
