KOMENTÁŘ: ODS fackovacím panákem, Babiš si na ní testuje loajalitu komunistů i SPD

Ustavující schůze Sněmovny se stala jedním z hlavních témat mediálního pokrytí. Jen málokdo řešil po výsledcích minulých či předminulých voleb otázku, kdo bude držet ten který výbor či kolik bude mít Sněmovna místopředsedů. Téma to nebylo atraktivní, voliče více méně spíše nezajímalo. Po drtivém vítězství hnutí ANO v letošních volbách a s přílivem nováčků například i z řad SPD nebo Pirátů se však situace zcela změnila. Pro tzv. demokratický blok (ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN), který má v dvěstěčlenné Sněmovně pouhý zlomek poslanců (47), se ale otázka předsednictví výborů a Sněmovny stala klíčovou.

Poslanci v pátek ani napodruhé nezvolili posledního (pátého) místopředsedu Sněmovny, jímž měl být představitel nejsilnější strany bloku ODS, Petr Fiala. Volba zbylých místopředsedů proběhla hladce, a tak byl zvolen i Jan Hamáček z ČSSD, která se „chlubí“ patnácti poslanci. Uspěl i kandidát KSČM Vojtěch Filip, šéf SPD Tomio Okamura a zatím zcela neznámý Pirát Vojtěch Pikal. Na ocet zůstal pouze Fiala.

Demokratický nebo chcete-li Kalouskův blok, slovy Andreje Babiše, dával už při volbě předsedy Sněmovny (zvolen byl Radek Vondráček za hnutí ANO 135 hlasy) jasně najevo, že případná menšinová vláda hnutí ANO se bude opírat o hlasy SPD a KSČM. To však všechny tři „vládní subjekty“ jednohlasně odmítají.

Při volbě předsednictva Sněmovny se zmíněné subjekty odvolávají na zásadu proporcionality, nejhlasitěji Okamurovo SPD. Okamura sám několikrát zdůraznil, dokonce i po nezvolení Fialy, že ctí poměrné zastoupení ve Sněmovně. Následně ale přiznal, že Fialu, předsedu druhé nejsilnější strany ve Sněmovně, nepodpořil. I když svým konáním přímo zpochybnil své předchozí výroky, budiž mu k dobru, že se k „nevolbě Fialy“ alespoň veřejně přihlásil. Komunista Pavel Kováčik namísto toho mlžil s tím, že „volba je tajná“ a Fialu údajně on sám volil. Několikrát pak řekl, že Fiala bude příště určitě zvolen. Fiala získal 83 a následně 84 hlasů. Demokratický blok disponuje celkově 47 hlasy, Piráti mají 22 poslanců a sociální demokraté 15.

Z čísel je patrné, že možný premiér Andrej Babiš nejprve hlasováním o Radku Vondráčkovi (k jehož volbě přispěli i pirátští poslanci) a následně při volbě místopředsedů demonstroval svou moc ve Sněmovně, ale co je mnohem důležitější, testoval si jednotu hlasovacího bloku ANO, KSČM a SPD. Lepší příležitost pro tento test fungování budoucí menšinové vlády se mu totiž možná už nenaskytne. Dvakrát si tak potvrdil, že na SPD a KSČM je spolehnutí. Pokud jim jejich předsedové řeknou, jak mají hlasovat, jejich poslanci budou stranickou disciplínu držet zuby nehty. Důvěra efektivně otestovaná, teď už můžeme věřit Kováčikovi, že Fiala bude příště zvolen. A ne, nejde zde o „políbení prstenu“, jde o test hlasovací mašiny.

 ODS se tak stala fackovacím a testovacím panákem, podobně se ale mohou cítit i Piráti. Radka Vondráčka podpořili a striktně odmítli, že by tím podpořili jakýsi opozicí viděný blok ANO, KSČM a SPD. Páteční hlasování jim možná otevřelo oči.

Témata:  ODS,  Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky,  Andrej Babiš,  Petr Fiala ,  Hnutí ANO,  Sociálnědemokratická strana Německa (SPD),  KSČM,  Pavel Kováčik,  Tomio Okamura